Mutějovická tragédie
očima záchranné služby
Je středa večer 31.srpna na a dispečinku rakovnické záchranné služby je klid, je jen málo telefonátů, které by žádaly neodkladnou pomoc od našich záchranářů. Přesně ve 20:43 však zazvoní telefon, který zvedá jedna z dispečerek: "Prosím, záchranná služba?" z telefonu se ozývá rozrušený mužský hlas: "Prosím vás, přijeďte rychle, Mutějovice, oběsilo se tu dítě, přijeďte!" "Je odvázané to dítě, kolik je mu let?" "To nevim, nic nevim, já tam ještě nebyl." "Dobře, posíláme na místo záchrannou službu, nevypínejte telefon, hned se vám ozveme zpátky.
Takto vypadá první z rozhovorů, které vedl ten večer dispečink záchranné služba v souvislosti s oběšením malé Soni v Mutějovivích. Operační středisko všechny své hovory nahrává a archivuje, a proto nikdy není problém daný telefonát vyhledat a poslechnout znovu. To je případ i mutějovické tragédie, která rakovnickým okresem doslova otřásla.
Nebyl problém se dovolat
Spekuluje se o důvodu úmrtí malé Soni, jeho příčině a i o tom, zda záchranná služba postupovala podle všech pravidel a jestli udělala vše, co udělat měla. Řeší se i dohady o tom, že se rodina malé Soni snažila několikrát dovolat na záchrannou službu a dvakrát se ozvala jen hlasová schránka. Operační středisko záchranné služby však hlasové schránky nainstalované nemá, proto se do ní nikdo dovolat nemůže ani ve chvíli, kdy je obsazeno, protože ve sluchátku zní pouze obsazovací tón. Ten večer navíc všechny linky byly volné a tedy nebyl problém se na číslo 155 dovolat.
Každá chyba, která by se při zásahu stala, by mohla být na dispečinku záchranné služby nahraná a vyhledatelná. Podle všech záznamů záchranná služba v sanitě vyrazila do Mutějovic necelé dvě minuty po výzvě, tedy ve 20.45 a na místě byla za deset minut - ve 20.55. Celková doba dojezdu k více než deset kilometrů vzdálenému cíli se tedy pohybovala kolem dvanácti minut. Záchranná služba má ze zákona povinnost dojezdu do patnácti minut k požadovanému místu. v tomto případě to bylo i o několik minut dřív.
Resuscitace po telefonu
Po té co dispečerka na operačním středisku poslala posádku na místo, znovu telefonicky spojuje s místem neštěstí.
"Prosím vás, přijeďte." Ozývá se v telefonu mladý ženský hlas. "Uklidněte se, jsme na cestě, za chvilku tam budeme. Dýchá?"
"Já nevím, bojím se tam jít."
"Musíte zjistit, jestli dýchá, jestli ne, tak musíte začít s umělým dýcháním."
"Dýchali jsme a teď je ve stabilizované poloze."
"Dýchejte dál, než přijede sanitka na místo, zaklonit hlavu, dva vdechy a patnáctkrát masírovat srdíčko. Ano, rozumíte mi?
"Ano, dýcháme."
Záchranáři dělali maximum, ale pomoci už nemohli
Takto záchranná služba postupovala ještě před dojezdem posádky na místo. Po příjezdu záchranářů s lékařem převzal malou Soňu do rukou odborník. Posádka pokračovala v resuscitaci. Po chvíli měla dívka sice hmatný tep, ale při převozu do nemocnice opět srdeční a dechová činnost selhala a malou Soňu museli záchranáři znovu resuscitovat, snažili se i defibrilovat, ale Soně už se pomoci bohužel nedalo. v nemocnici zemřela.
Záchranná služba bohužel není všemocná a neumí dělat zázraky. i když by si to mnozí z nás hlavně v podobných případech přáli. Malá Soňa byla dlouhou dobu bez přísunu vzduchu a v bezvědomí. Srdeční činnost se dlouho předtím, než dívku někdo objevil, zastavila a v těchto případech je takřka nemožné přivést pacienta k životu.
Tereza Janečková, tisková mluvčí Záchranné služby Středočeského kraje
