Majestátní chránění ptáci se zabydlují na Rakovnicku

Myslivec vyfotil u Kněževsi jeřáby

KNĚŽEVES. Kdo by neznal myslivce, fotografa, ostrostřelce, archeologa a milovníka přírody Miroslava Fraňka z Kněževsi. Když se jeho hlas ozve v telefonu, tuším, že se mu podařilo „ulovit“ zajímavý snímek zvěře nebo ptactva.

Telefonát ze soboty 6. června nebyl výjimkou. „Podařilo se mi vyfotit šest jeřábů. Zahlédl jsem je na osetém kukuřičném poli na remízku u ‚Staré hory‘ u Kněževsi. Pošlu ti fotky do Raportu a můžeš to nazvat třeba Jeřábi táhnou,“ ozval se Míra s odkazem na kultovní sovětský film. Druhým dechem doplnil, že jeřáby nafotil už loni u čížkovského rybníku a že se na Rakovnicku objevují čím dál víc.

O informace o těchto majestátních ptácích jsme pořádali Milana Tichaie z Rakovnického ornitologického spolku Fénix. „V naší přírodě jde o nový úkaz. V ČR hnízdí jeřáb popelavý až od roku 1989 a v posledních 10 letech se jeho početnost razantně zvyšuje. Jedná se o nejvyššího ptáka, kterého lze v Evropě ve volné přírodě pozorovat (dosahuje výšky až 170 cm),“ řekl nám Milan Tichai.

Název jeřáb u tohoto ptáka vychází z jeho zvukových projevů. Původní staročeské slovo napodobovalo jeho typické, daleko se nesoucí volání a troubení. Přívlastek popelavý odkazuje na jeho šedé zbarvení těla.

Zajímavostí je, že z původního zvukového pojmenování ptáka vzniklo i pojmenování pro strom jeřáb (připomínající dlouhé nohy ptáka) a následně pro stroj (připomínající jak strom, tak krk jeřába).

S jeřáby jsme se mohli dříve setkávat spíše za tahu, kdy za hlasitého troubení přetahovala hejna těchto obrovských ptáků v letkách na jaře a na podzim přes naše území.

„Celková početnost i počet obsazených hnízdišť dlouhodobě stoupá; v letech 1985–89 byla odhadnuta na pouhých 1–5 párů v celé republice, nyní Rakovnický ornitologický spolek Fénix monitoruje přibližně 6 hnízdišť, a to jen na území bývalého okresu Rakovník. S jeřáby se můžeme setkat na polích, vlhkých loukách, rákosinách nebo u rybníků na Jesenicku, Kněževesku, Čistecku, Novostrašecku nebo v Lánské oboře. Nejdéle hnízdí na Jesenicku, kde bylo doloženo hnízdění již v roce 2019,“ pokračuje Milan Tichai.

Pro ornitology je překvapující fakt, že tito velcí ptáci dokáží v naší intenzivně obhospodařované krajině najít útočiště a jejich početnost velmi rychle narůstá. Na hnízdiště přilétá již v párech nebo hejnech o třech jedincích (dospělý pár a pravděpodobně jejich loňské mládě). Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec, tvořený úklony a výskoky do výšky. V potravě převažují zelené části rostlin, plody a semena.

„Skupinu jedinců zaznamenaných objektivem Miroslava Fraňka tvořili pravděpodobně nedospělí ptáci a dospělci z neúspěšných hnízdění. Právě v této době tito ptáci vodí svá mláďata, o která pečují až do konce léta. Narazíte-li na tato nádherná a elegantní zvířata, přivítáme vaše hlášení o zjištěném výskytu na našem mailu ros.fenix@seznam.cz,“ žádá veřejnost rakovnický ornitolog.

Sláva Vaic