Devadesát let tradic, sousedské pospolitosti a vlastenectví

Baráčníci oslavili významné jubileum

LUŽNÁ. Sdružená obec baráčníků Lužná si připomněla 90. výročí od svého založení. Oslavy se uskutečnily v sobotu 6. června v místní Osvětové besedě. Program nabídl nejen uctění památky předků, ale také ohlédnutí za bohatou historií spolku, který v obci nepřetržitě udržuje staročeské zvyky a povědomí o národní identitě.

Oslavy kulatého jubilea byly zahájeny v tradičním duchu. Prvním bodem programu bylo slavnostní položení pietní kytice k pomníku padlých na luženském náměstí, na které navázalo uctění památky všech zesnulých členů minutou ticha. Poté se dění přesunulo do prostor Osvětové besedy, kde přítomné tetičky, sousedy i vzácné hosty přivítal současný rychtář Sdružené obce baráčníků Lužná soused Antonín Zeman.

Mezi významnými hosty nechyběli zástupci Obecního úřadu Lužná v čele se starostkou Danou Hůlovou a také zástupkyně Veleobky a Slánské župy, tetička-šafářka Zdeňka Srbová. Pozvání přijaly rovněž delegace ze spřátelených baráčnických obcí – například z Otvic, se kterými Lužnou pojí dlouholeté vazby, z Černé Vsi – Nového Strašecí, Bíliny, Kněževsi u Prahy, Novoměstských Kladna, Lán či Řevničova. Rychtář v úvodu poslal pozdrav na dálku také místnímu pantatínkovi Václavu Raisovi, který se oslav nemohl zúčastnit ze zdravotních důvodů.

Od Loužku k dnešní Sdružené obci

Hlavním bodem slavnostního sezení byl projev rychtáře Antonína Zemana, který přítomné provedl klíčovými milníky uplynulých desetiletí. Připomněl, že kořeny luženského spolku sahají do 8. března 1936, kdy byla založena Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická Loužek, jejímž prvním rychtářem se stal Josef Forst.

Ve svém projevu rychtář zdůraznil hluboký sociální a vlastenecký rozměr, který spolek provázel od samého počátku: „Spolek vždy podporoval své členy v případě úmrtí jejich blízkých, pořádal nadílky, pro děti potřebných členů dělal sbírky a organizoval další společenské a podpůrné akce,“ uvedl Antonín Zeman. Pamětníci i historické zápisy dokládají, že baráčníci aktivně reagovali na celospolečenské dění. Příkladem byla pietní vzpomínka na prezidenta T. G. Masaryka v září 1937 nebo pořádání plesu v lednu 1939, jehož čistý výtěžek 190 korun byl v plné výši věnován uprchlíkům ze Sudet.

Činnost spolku neustala ani v těžkých dobách německé okupace. I přes výrazná omezení dokázali luženští baráčníci v srpnu 1939 zorganizovat tradiční lidovou slavnost Dožínky. „Účast byla tehdy veliká, a i když se slavnost konala již za okupace, hrála se píseň Ta naše písnička česká, a to dokonce opakovaně,“ vyzdvihl hrdost tehdejších členů rychtář Zeman.

Novodobá historie spolku se začala psát v listopadu 1996, kdy došlo ke sloučení baráčnické obce Loužek s obcí Hlavačov, čímž vznikla současná Sdružená obec baráčníků Lužná, která dnes disponuje dvěma původními prapory.

Živá tradice

V současnosti Sdružená obec baráčníků Lužná aktivně pokračuje v rozvíjení kulturního života. Tradiční součástí jejich kalendáře je každoroční baráčnický ples, zájezdy za poznáváním méně známých českých památek, návštěvy výstav či kulturní setkání s živou hudbou. Spolek také trvale spolupracuje s dalšími místními organizacemi, jako je Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sparta Lužná či Automotoklub.

I když rychtář v projevu s povzdechem zmínil dlouhodobý chybějící prvek v podobě vlastní kamenné rychty, kvůli čemuž musí spolková sezení v posledním období nacházet azyl v sousedních Lišanech, optimismus a víra v budoucnost luženským baráčníkům nechybí.

Závěr oslav patřil jasnému poselství o tom, proč má baráčnické hnutí smysl i v 21. století. Rychtář Antonín Zeman vyjádřil přesvědčení, že tato činnost má v obci své nezastupitelné místo: „Podporu tradice sousedství, myšlenku vzájemné pospolitosti, připomínání staročeských zvyků a tradic totiž považujeme za základní pilíře harmonického života v každé obci. Věříme, že naše činnost je odkazem a dědictvím pro generace mladších, kteří se jednou stanou nositeli původních myšlenek vlastenecko-dobročinné činnosti baráčníků.“

S přáním klidných dnů a tradičním baráčnickým pozdravem „Dej Bůh štěstí!“ rychtář oficiální část projevů uzavřel. Oslavy poté pokračovaly v družné sousedské atmosféře a za doprovodu Lidové hudby Fešáci.

Renáta Fryčová