Každé jaro rozhodují o životě tisíců mláďat

Dobrovolníci zachraňují srnčata

RAKOVNICKO. Louky na jaře působí klidně a samozřejmě. Jenže právě v těchto dnech se v nich odehrává drama, které nemusí být zcela zjevné. O životě tisíců mláďat přitom často nerozhoduje technika, ale čas – a především lidský přístup. Srny ukrývají svá mláďata do trávy, kde zůstávají nehybně ležet. Je to přirozená obrana před predátory, která funguje po tisíce let. Selhává však ve chvíli, kdy do krajiny vstupuje člověk se svou technikou.

Každoročně tak při sečích hynou desítky tisíc srnčat. Část z nich nepřežije okamžik střetu, jiná zůstávají těžce zraněná. „Když tohle jednou zažijete na vlastní oči, změní vás to. Už se na jarní seče nikdy nedíváte stejně,“ říká Kristina Kulhánková, dobrovolnice ze Zachraň srnče.

Podle ní jsou nejtěžší chvíle, které přicházejí potom – kdy srna své mládě hledá nebo se ho snaží bezvýsledně probudit. „Srna hledá srnče i několik dní a u toho nahlas naříká. Už před lety jsem si slíbila, udělám vše, co bude v mých silách, aby takových příběhů bylo co nejméně,“ dodává Kristina Kulhánková z Kolešovic.

Povinnost splněna

Zásadní roli v celém procesu hrají zemědělci. Právě oni rozhodují o tom, kdy se louky začnou sekat – a tedy i o tom, kolik času zbývá na případnou kontrolu terénu. Zákon jim ukládá povinnost seč předem nahlásit myslivcům. Jenže už nestanovuje, s jakým předstihem.

V praxi tak není výjimkou, že informace přijde pouhou hodinu předem. Formálně je vše v pořádku. Reálně ale nevzniká prostor pro jakoukoli účinnou kontrolu. „Nejde o to, jestli někdo splnil povinnost na papíře. Jde o to, jestli dal ostatním šanci něco skutečně udělat,“ upozorňuje Kristina Kulhánková. „Stačí málo – dát vědět včas, chtít spolupracovat. Na tom to celé stojí.“

Technologie pomáhá

Dobrovolníci dnes vyrážejí do terénu s drony vybavenými termovizí. V časných ranních hodinách dokážou odhalit ukrytá mláďata ještě před příjezdem techniky. Následuje rychlá práce v terénu – vyhledání, přenesení do bezpečí a po seči návrat zpět.

Ani ta nejlepší technologie ale nemůže fungovat bez součinnosti všech stran. „Bez spolupráce lidí by to nešlo. Každý pár rukou v terénu znamená větší šanci, že mládě přežije,“ říká Kristina Kulhánková. Klíčové přitom zůstává, aby byl na záchranu vůbec čas.

„Dnes už se nedokážu dívat na posekanou louku stejně jako dřív. Vždycky mě napadne, jestli ji někdo předtím prošel, jestli měl někdo šanci ta mláďata najít,“ říká Kristina Kulhánková. Právě tato změna perspektivy je podle ní zásadní – protože vede k větší odpovědnosti i ochotě spolupracovat.

Není to složité

Včasná komunikace mezi zemědělci, myslivci a dobrovolníky, ochota plánovat a základní ohleduplnost. To vše může zásadně snížit počty zbytečně uhynulých zvířat. „Každé zachráněné mládě má smysl. A když se nás zapojí víc – a hlavně když budeme spolupracovat – můžeme ta čísla opravdu změnit,“ uzavírá Kristina Kulhánková.

Zájemci o zapojení i spolupráci mohou kontaktovat organizátory na info@zachransrnce.cz nebo telefonicky na čísle 774 160 114. Další informace jsou k dispozici na www.zachransrnce.cz.

Barbora Knotová Vaicová