Na obecních budovách vyrábějí vlastní elektřinu
Úspora je znát i v zimních měsících
KNĚŽEVES. Zatímco mnohé obce o energetické soběstačnosti teprve uvažují, v Kněževsi už jsou v provozu obecní fotovoltaické elektrárny. Obecní úřad, mateřská škola i čistírna odpadních vod si vyrábějí vlastní elektřinu. A první výsledky ukazují, že i v zimních měsících se účty za energie snižují.
Realizace projektu proběhla v rychlém tempu. Během letních prázdnin a v září se panely namontovaly na střechy tří klíčových objektů, aby mohly být v průběhu října a listopadu postupně spuštěny do plného provozu.
„Fotovoltaiku máme hotovou a zprovozněnou na budově školky, obecního úřadu a čistírny odpadních vod. Za první dva zimní měsíce, kdy slunce svítí méně, jsme už vyrobili přes 4 MWh,“ uvádí starosta obce Jan Vršecký.
Úspory jsou znát okamžitě
Nejvýraznější pokles výdajů je patrný v mateřské škole, která má kvůli provozu školní kuchyně velký odběr a vysoké jističe. Rozdíl byl vidět okamžitě po spuštění systému. „Ve školce to bylo znát už v listopadu i prosinci, kdy se místo obvyklých 20-22 tisíc za elektřinu platilo jen 14 tisíc korun. Přišel nám také nový plán záloh, které jsou už poníženy o 35 %,“ pochvaluje si starosta.
Podobně efektivně si vede i čistírna odpadních vod (ČOV), která je energeticky nejnáročnějším bodem v obci. Přestože zimní slunce nemá takovou sílu, dokázala i tak fotovoltaika pokrýt čtvrtinu spotřeby energie. Celková úspora bude podle vedení obce ještě výraznější v jarních a letních měsících.
Baterie a sdílení energie
Obec se rozhodla pro moderní přístup, který zahrnuje nejen výrobu, ale i ukládání a sdílení energie. Všechny tři elektrárny mají větší výkon, než budovy aktuálně spotřebují. Prioritou je využít každou vyrobenou kilowatthodinu a neposílat přebytky za nevýhodných podmínek zpět do sítě.
„Máme baterie, takže přebytky jdou nejprve do nich. Toho využíváme nyní z budovy obecního úřadu na napájení veřejného osvětlení v polovině obce. Z nabitých baterií to utáhne osvětlení zhruba na šest hodin, takže výrazně šetříme,“ vysvětluje Jan Vršecký.
Dalším krokem je zavedení energetického sdílení, se kterým je počítáno od počátku celého projektu. Obec má totiž řadu dalších odběrných míst, mezi která chce přebytky rozdělovat. „Ze školky bychom chtěli energii sdílet do základní školy, z obecního úřadu zase do hasičské zbrojnice, sokolovny a na fotbalové hřiště,“ doplňuje starosta.
Blesková návratnost investice
Ekonomika celého projektu vychází pro obec velmi příznivě. Celková cena zakázky se v soutěži vyšplhala na 3,2 miliony korun. Díky tomu, že se obci podařilo získat dotaci ve výši 75 %, je finanční zátěž pro rozpočet minimální vzhledem k budoucím přínosům. „Při současných cenách energií a získané dotaci nám vychází návratnost investice na pouhé dva a půl roku,“ uzavírá Jan Vršecký.
Renáta Fryčová
