Masarykova lekce z člověkologie

Co řekl před 88 lety? Dnes už to víme. „Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho moc udělat. Lidé jsou rádi hloupí, ale nedělejte jim to jednoduché, hádejte se s nimi.“

Tatíček nezklamal. Slangem mladých zaflexil, milovníci sitcomu Červený trpaslík (1988) by řekli: „je to frajer“. Proč tak košatá slova? Protože i když se toho nejen v naší mluvě tolik změnilo, slovům Masaryka rozumíme všichni.

Nyní nás čekají týdny a měsíce dalšího odborného zkoumání. Kromě ověření pravosti bude určena přesná datace dopisu a objasněny okolnosti jeho vzniku. To je správná cesta – vědecká práce vyžaduje čas a pečlivost. Na to, co jsme od tajemné obálky očekávali, než byl její obsah zveřejněn na lánském zámku, jsme se ptali osobností Rakovnicka v anketě na str. 6. Podívejte se. Je to zajímavá sonda.

Způsob otevření dopisu vyvolává otázky o tom, jak zacházíme s historickými dokumenty ve zrychlené mediální době. Bylo to historické odhalení, nebo mediální událost? Možná obojí. Odborníci pracovali pod tlakem kamer, což není prostředí pro vědeckou analýzu. Je fér nechat Masaryka, aby si dnes potykal s životem na sociálních sítích?

Na druhou stranu – dokument se dostal k široké veřejnosti a vyvolal diskuzi o Masarykově odkazu. V době, kdy se historii věnuje tak málo pozornosti, to není zanedbatelné. Otázka zní: jak najít rovnováhu mezi veřejným zájmem a vědeckou přesností? Při přípravách a otevírání dopisu byly naše zraky upřeny do minulosti, ale co samotná forma otevření řekla o nás? Mediální a možná až reality show. Letmý překlad a okamžité používání na sociálních sítích. Ať už se časem ukáže překlad či výklad jiný, Masarykova slova už nyní nabízejí podnětné myšlenky. Jeho sebeironická poznámka o vlastní „hlouposti“ možná skutečně obsahovala výzvu k diskuzi. A metafora o „nových šatech“ – jako pohled na smrt – odráží hlubokou filosofickou vyspělost.

Je právě tato směs vážnosti a lidskosti, moudrosti a pokory tím, co dělá Masaryka stále inspirativním? Jeho slova nás vyzývají k tomu, abychom se nenechali uspokojit jednoduchými odpověďmi. To platí i pro způsob, jakým s jeho odkazem nakládáme.

Barbora Knotová Vaicová

« Zpět