Během jediného dne dokáže stroj PT 30 očesat chmel z přibližně dvou 2 hektarů chmelnice.
„Vypadá to na lepší průměr,“ odhaduje zemědělec
Sklizeň chmele potrvá osmnáct dnů
KNĚŽEVES. Ucítili jste při projíždění některé z obcí kolem karlovarky vůni chmele? Nebo vás snad zdržoval projíždějící traktor s plnou károu chmelových štoků? Předposlední srpnovou sobotu začala strojní sklizeň zeleného zlata také v Kněževsi. Podle předsedy představenstva Družstva Agrochmel Kněževes Radka Gregora potrvá 18 dnů.
„Na katastru Kněževsi a Přílep obhospodařujeme 125 hektarů chmelnic. Na většině plochy pěstujeme odrůdu Žatecký poloraný červeňák. K tomu pěstujeme ještě odrůdy Sládek a Premiant,“ ukazuje nám na chmelnici předseda.
Odrůdy se liší výtěžností na hektar a samozřejmě chutí. Žatecký poloraný červeňák má výtěžnost od 1 do 1,5 tuny na hektar chmelnice, u Sládka je to zhruba dvojnásobek a u Premianta kolem 2 tun.
Bez vedra a škůdců
V Přílepích mají dvě česačky a dvě sušárny a v Kněževsi dvě sušárny a pět česaček. Když se předsedy ptáme, jak to letos vidí s úrodou, krčí rameny a směje se. „První den se to dá těžko odhadnout, ale vypadá to na lepší průměr. Kolegové v Kolešovicích a na Lounsku a Žatecku začali dřív a říkají, že je to o trošku lepší než vloni. Tak předpokládám, že u nás to bude podobné.“
Na úrodě zelených hlávek, které vytvářejí typickou chuť piva, se příznivě podepsalo množství jarních i letních srážek. „Nejen, že napršelo, ale v létě nebylo tak strašné vedro, což chmelová réva nemá ráda. Podobně je to se škůdci. Na Žatecku teď trošku řádí sviluška, ale u nás naštěstí ne. Na Moravě trošku bojují s perenospórou, což je révová plíseň.“
Ani strojní sklizeň se dnes neobejde bez týmu brigádníků. Ideální je, když mají se sklizní zkušenosti. „Povedlo se nám nasmlouvat většinu brigádníků, co už u nás pracovali. Jezdí na traktorech, strhávají na chmelnicích, pracují na česačkách i sušárnách. Mnozí kvůli sklizni čerpají dovolenou ze svých zaměstnání. Snad všem bude sloužit zdraví a vydrží až do konce sklizně,“ doufá Radek Gregor.
Z chmelnice se přesouváme k česačkám. Stroje jedou na plné obrátky a brigádníci zavěšují dovezenou révu spodním koncem do úchytu podavače a ten ji dopravuje k česací stěně. Do rachotu česačky nám její funkci popisuje vedoucí Jan Gregor.
Separace hlávek
„Je to prototyp PT 30 a Chmelařské družstvo Žatec ji vyrobilo kolem roku 2000. Je to docela spolehlivý stroj a máme tu dva strojníky, kteří případnou závadu dokáží opravit. Před pár lety jsme česačku vybavili zařízením na separaci hlávek. Dokáže oddělit čisté hlávky z česací stěny, takže nejdou s chmelovou hmotou dál do česačky,“ popisuje chmelař.
Sláva Vaic
