Foto

Jan Dolanský u jedné se svých skulptur.

Kameník přesedlal na železo a baví ho to

Inspirací jsou pro mě staré skládky

RUDA. Bizarní ptáci, hmyz, podivní živočichové. Kdo navštívil červnovou výstavu Zahrada duší v květu v Zahradnictví Běloušek, nemohl minout „železnou“ výstavu Jana Dolanského. Pcherský výtvarník se k umění dostal při práci kameníka u památkářů. Před dvěma lety mu učarovalo železo.

Jak jste se dostal od kamene k železnému šrotu?

Doslova mě to sežralo. (smích) Podstoupil jsem banální operaci a doktor mi řekl, že nemůžu nosit těžké věci. Tak jsem se chopil železa a úplně mě to dostalo. Letos je to moje třetí výstava.

Vidím tu bizarní sochy šneků, vodního ptáka… Jak všechna ta krása vzniká?

Asi tušíte, že sběrné suroviny jsou pro mě naprostým rájem. Ale rád se dívám i do popelnic a velkou inspirací jsou pro mě návštěvy starých skládek. Pocházím ze Šumavy a s dědou a pradědou jsem tam jako dítě tlačil kárku se šrotem na skládku. Dnes takové staré skládky znovu objevuji. Chodím tam s lopatičkou a dělám tam takový archeologický průzkum. Často mě uvidíte i na burzách.

Stává se, že když něco objevíte, už víte, co z toho vytvoříte?

Ne, takhle to nefunguje. Nejdřív si doma musíte udělat takové vlastní šrotiště. Když tvořím sochu, tak hned nevím, kde co vznikne. Večer si udělám třeba 3–4 hromádky na 3–4 projekty. Druhý den ráno tři hromádky uklidím a zbude jen jedna a z té začnu tvořit.

Nejvíc tu vidím šneků. Je to váš oblíbený živočich?

Šneky jsem vystavoval minulý týden na Kladenských dvorcích. Téma výstavy bylo V pohybu, a proto jsou tu šneci, protože ty jsou v pohybu nejvíc.

Když bych se chtěl do takové práce pustit, jaké nástroje bych potřeboval?

Svářečku, brusku, řezačku, kovadlinu. Ale výheň u mě nenajdete. Vše zpracovávám za studena. Nejdřív jsem svářel jen elektrickou svářečkou, ale k padesátinám mi žena koupila svářečku na CO, takže produkty, co tu vidíte, jsem už svařoval plamenem.

Léta jste pracoval u památkářů jako kameník. Nechybí vám práce s kamenem?

Jsem vyučený zedník a u památkářů jsem měl možnost koukat mistrům pod ruku a hodně mi to dalo. Teď pracuji v Zahradnictví Běloušek a při realizaci zahrad mám možnost se k práci kameníka vracet. Stále mě to baví a jsem za to rád.

Sláva Vaic

« Zpět