Z ruiny, která stojí v Sýkořici 35 let, chtějí udělat Dům přírody.

K otázce ochrany přírody se vyjadřovat nechtějí

Obec vidí v parku potenciál pro rozvoj

KŘIVOKLÁTSKO. Ministr životního prostředí Petr Hladík nedávno navštívil Sýkořici, kde představil dotační titul pro obce, kterých by se dotkl plánovaný Národní park Křivoklátsko. Zatímco většina samospráv dotace, stejně jako vznik parku, rezolutně odmítá, vedení Sýkořice v tom vidí potenciál pro další rozvoj. O záměru na vyhlášení národního parku jsme si proto povídali se sýkořickým starostou Jaroslavem Schneiderem.

Jaký je váš postoj k otázce vzniku Národního parku Křivoklátsko?

Celou dobu jsme se snažili držet stranou a příliš se k tomu nevyjadřovat. Myslím si, že ani nejsme kompetentní rozhodnout, zda je národní park pro Křivoklátsko vhodný, nebo ne. Toto musí posoudit a určit odborníci. Proto se nechceme vyjadřovat ani pro, ani proti parku. Chápeme argumenty obou stran – jak ochránců, tak obcí a občanů – ale nemyslím si, že bychom o tom měli rozhodovat my.

Jak konkrétně by se národní park dotkl vaší obce a místních obyvatel?

Dotklo by se to jen menší části našeho extravilánu. Intravilán obce je z národního parku vyjmutý, takže pro obyvatele by se nic zásadního neměnilo. Co se týče námitek, naše obec ani žádné nepodávala, protože se nás to nijak zvlášť nedotkne. Vím jen o dvou námitkách, a to od chatařů.

Jak se staví k národnímu parku vaši občané? Byla uspořádána nějaká veřejná diskuze nebo referendum?

O tom diskutujeme neustále, ta otázka je tu každodenním tématem. Žádné referendum jsme sice nedělali, ale vím, že někdo je pro park, někdo zase proti. Řekl bych, že je to tak padesát na padesát. Jsme teď v takové „křeči“. Otázka národního parku tu visí už dvacet let a bylo by načase se konečně dopracovat k nějakému jasnému výsledku. Říkat „ne“ je hrozně jednoduché. Všichni chtějí jezdit do práce, ale nikdo nechce mít za domem dálnici. Všichni chtějí elektřinu, ale nikdo nechce mít v blízkosti důl na uhlí nebo elektrárnu. A my máme problém, že budeme mít za domem národní park.

Jste také součástí Svazku obcí Křivoklátska, který dlouhodobě bojuje proti vzniku parku. Není váš postoj proti jeho cílům?

Nemyslím si, že by Svazek apriori vznikl jen k boji proti parku. Zákon, kterým má být park vyhlášen, jde nyní do třetího čtení a myslím si, že Svazek by teď měl sloužit k tomu, abychom pracovali na našich plánech a požadavcích, které předneseme v Radě parku. Tedy abychom si mohli klást nějaké podmínky a ovlivňovat směřování, jak park bude vypadat a jak se bude rozvíjet.

Po návštěvě ministra Hladíka jste řekl, že byste se rádi stali jakousi vstupní branou do národního parku. Jste na takovou roli připraveni z hlediska infrastruktury a případného nárůstu turistů? Jaké služby pro návštěvníky vaše obec už teď nabízí?

My nejsme Krkonoše ani Šumava, proto si myslím, že nárůst turistů nebude až tak masivní. Neočekáváme davy. Pokud by k tomu přeci jen došlo, museli bychom to řešit především dotacemi. Na kraji obce máme prostor pro vybudování parkoviště, které by samozřejmě nebylo z betonu ani asfaltu, ale třeba mlatové. K němu by se musel vybudovat chodník, který plánujeme již řadu let a který by ho propojil s centrem obce. To všechno by bylo otázkou času a finančních prostředků. Co se týče stávajících služeb pro turisty, máme zde restauraci a penzion Sýkorák, kde se dá najíst i ubytovat. Dále je tu kavárna Khulna Kaava, která je otevřena během sezóny, a stejně tak na fotbalovém hřišti je sezónní občerstvení KioSýk. V obci jsou dále tři dětská hřiště, hřiště pro tenis a plážový volejbal.

Když jsme u těch dotací, které vám ministr představil, jak velký potenciál v nich vidíte?

Je to první krok a myslím si, že se z toho dá něco udělat. Jedná se o 10 milionů korun na obec a je škoda je nevyužít, pokud bude národní park vyhlášen. Když se podívám na obce v jiných národních parcích, nejsou to chudé obce, protože postupně čerpají další dotace. Nebude vše hotovo zítra, je to otázka času, ale je to obrovská příležitost k rozvoji.

Jaké konkrétní projekty byste chtěli realizovat? Zmiňoval jste Dům přírody.

Ano, v Sýkořici máme 35 let rozestavěnou budovu, která měla původně sloužit JZD a zároveň i jako kulturní dům, ale nikdy nebyla dostavěna, léta chátrá a hyzdí obec. Obec bohužel nemá dostatek financí na její dostavbu, protože se jedná o desítky milionů korun. Chtěli bychom ji tedy nabídnout státu, aby z ní udělal Dům přírody pro environmentální výchovu. Kromě toho bychom chtěli opravit požární nádrž, která slouží v létě ke koupání, propojit ji s hřištěm a zahradou a vybudovat tu takovou otevřenou náves.

Renáta Fryčová