Pavel Tintěra, starostka Blanka Čebišová a místostarostka Slavěna Razýmová před slavnostním odhalením nového památníku.

Památník padlých v Čisté doplnili o další oběti

Kdo vzpomíná, nezapomene

ČISTÁ. Byla to vlastně jediná opravdu slavnostní akce připomínající 80. výročí ukončení 2. světové války na okrese. A nutno říct, že její úroveň odpovídala významu této historické události. Na vyzdobené návsi se při odhalování nového památníku sešlo na dvě stě občanů, nechyběly čestné stráže z řad hasičů, státní vlajky ani hymna v podání pěveckého sboru Václav. Návštěvníky čekala komentovaná výstava vojenských uniforem, zbraní a dalších artefaktů se sbírky Jiřího Svobody a dokonce i projížďky dobovými vojenskými vozidly převážně americké výroby, protože to byl právě jeep americké armády, který před 80 lety jako první projel Čistou.

80 let života v míru

Slavnostní odpoledne zahájil přesně ve 14 hodin Pavel Tintěra, který předal slovo starostce Blance Čebišové. „Každoročně se tu setkáváme, abychom si připomněli hrůzy 2. světové války. Vzdáváme hold obětem, vyjadřujeme úctu padlým a opakovaně skládáme slib o uchování paměti o utrpení i odvaze generací poznamenaných tímto strašlivým časem,“ řekla starostka.

Připomněla, že si 2. světová válka vyžádala přes 60 milionů lidských životů a postihla další desítky milionů lidských osudů. „Nesmíme nikdy dopustit, aby se tak hrozný konflikt opakoval. Považuji za důležité si tyto bolestné události stále a dokola připomínat, aby nejen současná, ale i budoucí generace znaly tuto historii a věděly, kolik utrpení tato válka přinesla,“ dodala a zároveň připomněla, že s koncem války slavíme i 80 let života v míru. „Važme si toho, že jsme hrůzy války nikdy nezažili. A konejme tak, abychom jí vždy dokázali zabránit,“ zdůraznila.

A pak připomněla i válečná utrpení přímo v obci Čistá. „Druhá světová válka přinesla utrpení lidem po celém světě. A nebyli ho ušetřeni ani obyvatelé naší obce. Zvláště pak Židé. V lednu roku 1942 byly nuceny se vystěhovat všechny židovské rodiny z naší obce. Naši spoluobčané zde zanechali veškerý svůj majetek a odjeli do Plzně, aniž by věděli, kam budou dále deportováni a co s nimi bude. Z Plzně byli poté převezeni do Terezína a dále do koncentračních táborů,“ připomněla.

Místo 18 nyní 39 jmen

Na památku obětí byla v květnu 1995 u příležitosti 50. výročí ukončení války odhalena v Čisté pamětní deska, kterou nechalo zhotovit tehdejší zastupitelstvo. Postupem času ale kronikář Jaroslav Sklenář upozornil na další možné oběti fašismu z řad židovských obyvatel. Veškeré zjištěné informace sepsal a zveřejnil ve své knize. A v loňském roce upozornil na další možné oběti i občan Petr Porner a zároveň požádal zastupitelstvo o doplnění těchto jmen na pamětní desku.

„Na základě rozhodnutí zastupitelstva jsem požádala paní ředitelku Okresního státního archivu Renatu Mayerovou a pana Jaroslava Sklenáře o potvrzení všech obětí, což byla nelehká práce. Až teprve poté, co byla všechna jména ověřena, mohla být zadána úprava pamětní desky. Z původních 18 obětí uvedených na památníku jich je nyní 39. Je to až neuvěřitelný počet obětí z naší malé obce. Jejich jména nesmějí být zapomenuta. Byly to celé rodiny, které se zasloužily o rozvoj naší obce,“ uvedla starostka a následně byla i všechna jména obětí přečtena ústy Lidušky Mohylové a Šimona Šimka.

Díky místním badatelům

V závěru slavnostního aktu zazněla slova poděkování všem, kteří se na oslavách podíleli. „Děkujeme našim občanům Jaroslavu Sklenářovi a Petru Pornerovi za jejich iniciativu, všem členům zastupitelstva za podporu, Ladislavu Humpálovi za zhotovení pomníku. Jiřímu Svobodovi za krásnou výstavu a jeho přátelům a Zdeňku Mertlovi, kteří přijeli s historickými auty, žákům naší školy, kteří se k oslavám připojili a připravili informační letáček. A na akci se podíleli i zaměstnanci obce a naši hasiči,“ doplnila starostka.

A slova díků připojila i ředitelka Státního okresního archivu Renata Mayerová. Poděkovala za pozvání a připomněla, že 80. výročí konce války je vzpomínkou, co se může stát, když se k moci dostane systém bezpráví, který ze smyšlených důvodů pronásleduje a vraždí lidi. „Nezapomínejme na smutnou část historie této obce a věnujme vzpomínku obětem holocaustu,“ uvedla v závěru oficiální části oslav.

Pavel Sklenička