Začalo se s vyhlašováním národního parku

KŘIVOKLÁTSKO. Přestože dotčené obce Křivoklátska národní park nechtějí, ministerstvo životního prostředí vydalo minulý týden vyhlášku o předložení záměru k projednání. Samosprávám nyní běží devadesátidenní lhůta na podání připomínek.

O tom, že by se mělo stát Křivoklátsko národním parkem, se veřejně hovořilo už několikrát. Pokaždé ale nápad narazil na odpor místních občanů a z myšlenky sešlo. Naposledy tento záměr oznámilo ministerstvo životního prostředí loni v červnu. A i přes několik debat v obcích Křivoklátska, kde se navrhovatelé setkali spíše s odporem, začalo ministerstvo v úterý 27. září s procesem vyhlášení národního parku Křivoklátsko.

Den po volbách

Starostům to ministryně oznámila dopisem den po komunálních volbách. Jelikož se v mnoha obcích mění složení zastupitelstev a ta nová začnou pracovat až někdy v druhé polovině října, berou to starostové jako ránu pod pás. „Bezesporu se jedná o jedno z nejdůležitějších a dalekosáhlých rozhodování, která budou mít nová zastupitelstva na stole. Opravdu je fér, konfrontovat je s takovým rozhodnutím hned v prvních dnech jejich funkcí? Kam zmizela ona tradice sto dnů hájení? Opravdu se takto chováme k významným partnerům, jak paní ministryně starosty a zastupitelstva ve svém dopise (oznámení o záměru pozn. red.) nazývá,“ ptá se starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.

Stejně tak starostové stále upozorňují na nedostatek informací k záměru, jako jsou důvodové zprávy, ekonomické podklady a další data. To ostatně už popsali ve Velikonoční výzvě, kterou podepsalo 32 starostů Křivoklátska.

Jaká ochrana je nejlepší?

„Přírodu je zapotřebí bezesporu chránit a je jisté, že nejvíce účinné jsou formy velkoplošné ochrany. Takové už ale na Křivoklátsku 44 let ve formě CHKO a 45 let ve formě Biosférické rezervace UNESCO fungují. Oproti tomu jsou v naší zemi cenná místa a lokality, která žádnou formu velkoplošné ochrany nepožívají. Zmínit můžeme oblast soutoku Moravy a Dyje nebo oblast Krušných hor. Co je efektivnější? Začít chránit něco, co je cenné a žádnou formu ochrany nemá, nebo měnit kategorii a zřizovat nový státní úřad pro území, které již dlouhodobě chráněno je,“ ptá se Jakub Majer z občanské iniciativy Otevřené Křivoklátsko.

Dle ministerstva se ale jedná o jedinečnou krajinu, kterou nejlépe ochrání právě status národního parku. „Hlavním důvodem vyhlášení Národního parku Křivoklátsko je zajištění komplexní ochrany přírodovědně nejcennějšího území oblasti Křivoklátska. Lesní porosty v oblasti Křivoklátska jsou svým charakterem v českém vnitrozemí ojedinělé a jsou mimořádně hodnotné z hlediska biologické rozmanitosti.

Záměr na vyhlášení NP Křivoklátsko navrhuje tuto kategorii ochrany pouze na části stávající Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Dlouhodobé cíle ochrany a principy péče o národní park, včetně umožnění nerušeného průběhu přírodních procesů, jsou pro dlouhodobé zachování a zejména rozvoj přírodních hodnot nezbytné. Stávající cíle ochrany a ochranný režim plynoucí z kategorie chráněné krajinné oblasti neumožňují podporu těchto přírodních hodnot odpovídajícím způsobem zajistit. Hranice národního parku je navržena tak, aby jeho území zahrnovalo především pozemky ve vlastnictví státu,“ uvádí v oznámení o záměru.

Od Čilé až po Bratronice

Národní park by se měl rozkládat na necelých 117 km2, zasahoval by hned do dvou krajů – Středočeského a Plzeňského a do čtyř okresů – Beroun, Kladno, Rakovník, Rokycany. Z obcí Rakovnicka by do zvláště chráněných území patřily katastry obcí Karlova Ves, Branov, Hracholusky, Hřebečníky, Račice, Roztoky, Skryje, Sýkořice a Zbečno.

Starostové možnost podání připomínek využijí. Pak už bude na ministerstvu, jak se s nimi vypořádá. Pokud by vše šlo bez jakýkoli problému, Národní park Křivoklátsko by mohl být vyhlášen zákonem nejdéle do dvou let.

Renáta Fryčová