Že je chmele opravdu málo, bylo vidět i na tyčové chmelnici v Kolešovicích. Podobně chudé štoky byly bohužel typické i pro celou oblast.
Chmele se sklidí o polovinu méně, než je průměr
Nejhorší úroda, jakou pamatují
RAKOVNICKO. Loni touto dobou bylo chmelařům do zpěvu. Rok 2021 totiž přinesl rekordní úrodu chmele. Letos se karta obrátila. Vysoké teploty a sucho způsobily, že réva příliš nenarostla, štoky zůstaly špičaté a hlávek je málo. Výnosy na hektar jsou zhruba na padesáti procentech dlouhodobého průměru. Mizerná úroda navíc přišla v době, kdy vstupní náklady rapidně vzrostly.
„V celorepublikovém měřítku je na tom žatecká oblast, kde je nejvíce hektarů chmelnic, nejhůř. Morava a Úštěcko jsou na tom o něco lépe, i když ani tam to není žádná sláva. V červenci jsme odhadovali, že by se v republice mohlo sklidit kolem 6 000 tun, v polovině srpna už jsme si říkali, že to bude sotva 5 000 tun a teď na začátku září to vypadá spíše na 4 000 tun. Loni se v Česku sklidilo rekordních 8 306 tun chmele. Nejhůře dopadla naše hlavní odrůda žatecký poloraný červeňák. Je to děs a hrůza,“ říká Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.
Teplotní podmínky, které přineslo letošní léto, nejsou pro české zelené zlato vůbec optimální. Chmelu nesvědčí tropická vedra, prudké změny teplot a své pochopitelně udělal i nedostatek srážek nebo chladný květen. „Největší vliv měly vysoké teploty. Sucho vadilo o něco méně, protože i ti, kteří chmelnice zavlažují, jsou na tom obdobně. Kvůli vedrům se růst chmele zarazil. Jakmile začne kvést, přestane růst. Hlávek je málo a i štoky jsou menší, špičaté a nahoře slabé. Většinou vůbec nepřerostly přes konstrukci. Podle předběžných odhadů bude výnos mezi sedmi až osmi metráky na hektar, přičemž náš průměr je kolem patnácti metráků, takže jsme zhruba na polovině,“ říká Zdeněk Rosa ze zemědělské společnosti Zem-Invest Mutějovice, kde sklizeň začala 19. srpna a skončí 4. nebo 5. září. Chmel zde pěstují na 86 hektarech.
Za jednu z nejhorších, jakou pamatuje, označuje letošní sklizeň i Miloslav Mánek, jednatel kolešovického Rakochmelu. Ten má dokonce 140 hektarů chmelnic. „Náš dlouholetý chmelař Petr Novotný nám připomněl staré pravidlo, že když je jeden rok dobrý, tak ten další musí chmel odpočívat. No, a loni byl výnos rekordní, takže se nemůžeme divit, že je letošní rok naopak nejhorší. Bohužel je to o to nepříjemnější, že se tak stalo v době, kdy nám obrovsky narostly vstupní náklady. Už před sklizní bylo vidět, že nás nečeká nic slavného. Chmel neměl boční výhony. Výnosy se nám pohybují od 0,4 do 1,2 tuny na hektar, v průměru tedy 0,6 až 0,7 tuny. Lepší to asi nebude. Jsme tedy na padesáti procentech dlouholetého průměru,“ říká Miloslav Mánek.
V Rakochmelu začala sklizeň 20. srpna a kvůli slabé úrodě nakonec odstavili jednu ze sušáren v Heřmanově. Chmele tu budou o dva dny kratší, než bývá zvykem. Také v Mutějovicích jeli po dobu dvou třetin sklizně jen na jednu sušárnu. „Jednak nebyl chmel, jednak bylo potřeba uspořit náklady, protože v sušárně topíme plynem. Vstupní náklady jsou kvůli nárůstu cen energií, nafty, hnojiv a postřiků letos strašně vysoké a bohužel je není kde dohnat, když jsou výnosy tak špatné,“ vysvětluje Zdeněk Rosa. Chmelaři mají s odběrateli uzavřeny dlouhodobé smlouvy, v nichž si cenu sjednávají dopředu. A sjednané ceny už dnes bohužel nákladům neodpovídají.
Spásou pro zemědělce nebude ani obsah alfa hořkých látek. I ten je podprůměrný. „Chmelu bylo horko, šetřil síly, aby přežil, takže se nechtěl vysilovat a tudíž nedával energii do hlávek. Ze zemědělství jsme ale poměrně vycvičení, protože přírodě neporučíme. Situace je nepříjemná, ale nesmíme ztrácet hlavu,“ uzavírá Miloslav Mánek.
Markéta Hartlová
