Že se letos urodilo velmi málo chmele, pocítili i česáči na tyčové chmelnici v Kolešovicích.

Rakovnicko patří mezi okres s nejnižšími výnosy

Letošní žně byly podprůměrné

RAKOVNICKO. Žně jsou za námi a zemědělci sčítají výnosy. Přestože letošní sklizeň probíhala bez problémů a celorepublikové výnosy jsou průměrné, na Rakovnicku je situace horší. Dlouhodobě chybějící srážky a tropické teploty se podepsaly zejména na chmelu.

Letošní žně začaly brzy, zhruba o týden dříve než obvykle. Byly suché a tím zemědělcům odpadly problémy s rozmáčenými poli. Také to pro ně znamenalo, v době rostoucích cen energií, výraznou úsporu v sušení. Tím ale pozitiva končí.

„Na Rakovnicku chybělo do srpna asi 220 mililitrů srážek oproti dlouhodobému normálu, který počítá s tím, že náš okres je suchou oblastí. A to se podepsalo na výnosech,“ říká předseda Okresní agrární komory Rakovník Jaroslav Mikoláš.

U pšenice, která pokrývá největší část zemědělské plochy, zaznamenali zemědělci největší pokles. Loňský výnos činil 6,12 t/ha a letos je to 5,44 t/ha. „V rámci celé republiky se odhaduje, že by měl být výnos pšenice průměrný, na Rakovnicku je ale podprůměrný. Máme 2. nejhorší výnosy ve Středočeském kraji, u obilovin celkově pak 3. nejhorší v kraji. A můžeme říci, že patříme i k těm nejhorším v rámci republiky, protože většina krajů vykazuje letos velice dobrou úrodu,“ uvedl.

Naopak u řepky jsou letošní výnosy lepší než ty loňské, které byly pro zemědělce, jak sami říkají, katastrofální. Letošní výnos je 2,89 t/ha, loni to bylo 2,73 t/ha a tím jsme opět 3. nejhorší v kraji.

„Co se týká kvality, tak u potravinářské a krmné pšenice je zhruba 50 na 50, což není špatné. Řepka oproti loňsku měla dobrou olejnatost. Sladovnického ječmene je ale minimum, protože byly veliké propady a vysoké dusíkaté látky. Ozimý ječmen byl průměrný,“ řekl Jaroslav Mikoláš. Podprůměrné výnosy a vysoké ceny energií alespoň trochu kompenzovaly zemědělcům vyšší výkupní ceny za jednotlivé komodity.

Nejhorší situace je ovšem u chmelu. „Situace je naprosto katastrofální. Očekávali jsme nižší výnosy, ale ta skutečnost je daleko horší. Dochází k tomu, že oproti dlouhodobým průměrům výnosů je pokles zhruba o 50 %. Navíc výkupní ceny chmele jsou dlouhodobě nasmlouvané, takže vůbec nekopírují navýšení nákladů. Týká se to pěstitelů nejenom z Rakovnicka, ale i Lounska a Žatecka,“ upozornil a dodal: „Už jsem informoval ministra zemědělství a jeho náměstky o tom, že u pěstitelů chmele může letos nastat propad až o 600 mil. korun.“ Více o sklizni chmele se dočtete v příštím čísle Raportu.

Renáta Fryčová