Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (vpravo) a Jaroslav Mikoláš na chmelnici.

Chtěli ukázat hospodaření vetší zemědělské společnosti

Ministr zemědělství navštívil Lupofyt

CHRÁŠŤANY. Na konci července navštívil největší zemědělskou společnost na Rakovnicku – Lupofyt v Chrašťanech český ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Podíval se tu na precizní hospodaření firmy, na „Chytrou chmelnici“ a diskuze přišla také na společnou zemědělskou politiku.

Do Chrášťan přijel ministr společně se svým náměstkem pro společnou zemědělskou politiku Pavlem Sekáčem. „Pana ministra jsme k nám pozvali, protože jsme mu chtěli ukázat, v době kritiky velkých zemědělských společností, že i my, větší podniky, dokážeme hospodařit s dlouhodobou udržitelností. Precizním zemědělstvím se naše firma zabývá od roku 2002. Klademe důraz na vztah k půdě a tomuto systému říkáme zdravé zemědělství,“ vysvětlil spolumajitel společnosti Jaroslav Mikoláš st.

Ministr se dozvěděl mimo jiné také informace o historii společnosti, mohl nahlédnout do ekonomických výsledků, poznat práci se zaměstnanci. Následovala prezentace výrobního ředitele Jaroslava Mikoláše ml. o zdravém precizním zemědělství v praxi. A pak se přesunuli přímo na pole, konkrétně na chmelnice.

„Ukazovali jsme mu naše investice do chmelu. Vedoucí výroby Milan Procházka nejprve vše vysvětlil pomocí prezentace, potom jsme pana ministra vzali na chmelnice s kapkovou závlahou, protože to je pro náš region velice důležité, dostat vodu na Rakovnicko, protože bez ní se tu nedá hospodařit. Ukázali jsme mu ,Chytrou chmelnici’ a projekt PRO CHMEL, na kterém spolupracujeme s Japonci, s firmou Microsoft a plzeňským Prazdrojem. Projekt se zabývá udržitelným pěstováním Žateckého poloraného červeňáku. Tomu jsme věnovali velkou pozornost,“ uvedl.

Řeč přišla také na životní prostředí a generel vodního hospodaření. Touto tématikou provedl hosty spolumajitel společnosti Václav Burger. Ač společnost nemá živočišnou výrobu, výzkumy na polnostech ukázaly přebytkovou zásobu organické hmoty. „Vědecké instituce u nás zjišťovaly, jak vypadá dlouhodobě zemědělství bez živočišné výroby, jak je to s organikou v půdě a ve vztahu k vodnímu režimu. A ukázalo se, že i bez živočišné výroby se dá dlouhodobě úspěšně pěstovat,“ vysvětlil.

Diskuze přišla také na aktuální téma, které rozděluje zemědělce napříč republikou. Je jím společná zemědělská politika, kde se nyní vytváří plán českého zemědělství na dalších pět let. „Konzultovali jsme některé věci, které se nám tam nezdají být v pořádku. Řešili jsme redistribuční sazbu, celoroční pokryvnost půdy, protože podle nových pravidel by měla být zakázána zimní orba, což podle nás není rozumné. Další věcí bylo střídání plodin na polnostech, nebo jsme mluvili o neprodukčních plochách, velikosti honů, kdy jsme ukazovali, jak by to mohlo být pro české zemědělství nebezpečné,“ vysvětlil.

Renáta Fryčová