Starostové z obcí v národních parcích se setkali na Modravě.

Sešli se na Modravě, aby našli společné řešení

Starostové z národních parků se spojili

KŘIVOKLÁTSKO/ŠUMAVA (ref). Na šumavské Modravě se v červnu sešlo celkem třiadvacet starostů, mezi nimi i několik z Rakovnicka, aby sdíleli zkušenosti s řízením obcí ležících v sousedství národních parků nebo jsou jeho součástí. Smyslem setkání bylo najít společnou cestu v komunikaci s úřady a prosazování zájmů občanů.

Z Roztok odjížděl na Šumavu takřka naplněný autobus. Setkání se zúčastnila například starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová nebo křivoklátská starostka Libuše Vokounová. Přijeli ale i zástupci obcí z národních parků Podyjí a České Švýcarsko.

Důležitá je komunikace

Cílem bylo najít společnou cestu v řešení problémů, které národní park obcím přináší. „Smyslem setkání bylo zahájit užší spolupráci a začít domlouvat společný postup směrem k úřadům. Problémem pro obce přitom není jen mediálně známý kůrovec, ale obecně obtížná komunikace mezi municipalitami, správou parků a Ministerstvem životního prostředí,“ napsali starostové v tiskové zprávě.

Ochrana životního prostředí je pro ně přitom, stejně jako pro stát, prioritou. „Nemáme nic proti rozumným pravidlům, nikdo z nás tady nechce stavět obří resorty, pouštět sem těžaře nebo něco podobného. Potíž je v tom, že komunikace ze strany správy parku je direktivní, pomalá a často nepochopitelná,“ tvrdí Jana Hrazánková, starostka další šumavské obce Borová Lada. Na to poukázala případem, kdy po dlouhých letech nebyl povolen vjezd návštěvníkům každoroční mše na starém německém hřbitově v katastru její obce.

V souladu s přírodou

„Je to velice romantická představa, že v národním parku by mělo zůstat vše bez zásahu a že příroda si poradí, ale tady reálně existují obce, které jsou tu staletí a jejichž obyvatelé tu vždy žili v úzkém kontaktu s přírodou a uměli v sousedství divoké přírody hospodařit. V současnosti je to tak, že pokud má obec část katastru na území národního parku, má prakticky znemožněno nakládat se svým majetkem a zajistit svůj přiměřený rozvoj,“ říká Jiřina Kraliková, předsedkyně Svazu šumavských obcí a starostka městyse Strážný, která byla jednou z iniciátorek setkání.

Součástí setkání byla i diskuze o aktuálních strategiích ochrany životního prostředí. Na přednášku o úloze vegetace v oběhu vody a lokálním klimatu přizvali organizátoři doc. RNDr. Jana Pokorného, CSc., rostlinného fyziologa, který se touto problematikou zabývá na mezinárodní úrovni dlouhodobě. Slova došla i na kůrovce, který bezzásahové lesy v parcích devastuje.

„U nás to došlo tak daleko, že máme kvůli přístupu správy parku zničených mnoho hektarů našeho hospodářského lesa. Došlo ke škodě na našem majetku, zvažujeme další kroky,“ říká František Moravec, starosta obce Staré Křečany, která leží v oblasti NP České Švýcarsko.

Boj za svá území nevzdávají

Starostové obcí Křivoklátska se pak podělili o zkušenosti s obtížnou komunikací s vládními a ministerskými úředníky. „Každý pokus o diskuzi zatím skončil jednostrannou deklarací, že park bude, protože je to v programovém prohlášení vlády. Území zamýšlené jako národní park se prezentuje jako původní neobydlená divočina, nicméně její části byly obydlené už ve středověku. Většina lesů je v důsledku historického vývoje hospodářská, s mnohasetletou tradicí citlivého lesního hospodářství, která zahrnuje aktivní prvky ochrany přírody. Od konce 70. let minulého století tu máme chráněnou krajinnou oblast. Dotčené obce nemají žádné podrobnější informace o plánech parku, komunikace je nedostatečná až neexistující. Jsme přesvědčeni, že stávající ochrana formou chráněné krajinné oblasti je vzhledem k situaci jediná vhodná,“ shrnuje v krátkosti Iveta Kohoutová, starostka obce Karlova Ves. Setkání se starosty obcí z již existujících národních parků ji dle jejích slov utvrdilo v tom, že dosavadní postoje mnohých starostů z Křivoklátska i petice Nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko mají smysl.

Setkání na Modravě bylo dle vyjádření zúčastněných starostů důležitým prvním krokem spolupráce a vzájemné podpory mezi obcemi. „Dohodli jsme se, že se chceme propojovat dále, jak mezi sebou, tak s odborníky na životní prostředí. Je nás i s našimi obyvateli sice méně než lidí ve městech, ke kterým se zatím dostávaly jednostranné informace o tom, jak správně chránit životní prostředí, ale jsme to my, na jejichž životy mají nedomyšlené koncepce přímý dopad. A chceme být a budeme slyšet,“ uzavírá Jiřina Kraliková ze Svazu šumavských obcí.