V tomto objektu se podařilo vykopat zatím nejhezčí archeologické nálezy.

Germáni tu vyráběli železo ve velkém

RAKOVNICKO. Vybavíte si scénu z filmové komedie Rozpuštěný a vypuštěný, kdy inspektor Trachta s praktikantem Hlaváčkem procházejí kachní farmou a jejich svérázný průvodce v podání Zdeňka Srstky v úsporném výkladu říká: „Kachny, kachny, kachny...“ Archeologové, kteří provádějí záchranný archeologický výzkum na budoucím staveništi dálnice D6, si připadají trochu jako inspektor Trachta. Na lokalitě u Hořoviček totiž platí, že kamkoli ukážete, tam je pec. Přesněji řečeno železářská pec. Archeologové jich tu zatím objevili přes třicet, takže se tu železo vyrábělo ve velkém.

„Je to jedna z velkých zajímavostí této lokality. Objevili jsme tu celý výrobní okrsek na výrobu železa. Spadá do doby římské, respektive ke Germánům. V minulosti tu muselo být velké naleziště bahenních rud, proto se sem výroba soustředila. Byla tu surovina, voda a lesy potřebné na výrobu dřevěného uhlí, takže ideální podmínky,“ vysvětluje Dana Stolzová z České společnosti archeologické, která výzkum zajišťuje.

Lokalita budoucího obchvatu Hořoviček je ze tří aktuálně zkoumaných lokalit nejzajímavější. Našly se tu i neolitické objekty kultury s vypíchanou keramikou a také pozůstatky dvorce ohrazeného dřevěnou palisádou. Ten na bližší prozkoumání zatím čeká. Bohužel leží v místech, kde se neustále drží voda. Archeologové předpokládají, že byl vytvořen v mladší době železné.

„Na základě zjišťovacího výzkumu byly vytipovány tři lokality. První je na Novodvorském potoce na katastrech Nesuchyně a Chrášťan, druhá je u Hořoviček a třetí nad Kolešovem. Z Kolešova máme velmi zajímavé nálezy. Například bronzovou ptačí sponu, zdobené přesleny, bronzovou jehlu na šití s ouškem nebo vzácný kostěný knoflík se dvěma dírkami z mladší doby bronzové,“ popisuje Dana Stolzová. Zdejší sídliště je tzv. polykulturní a bylo osídleno od starší doby bronzové až po časný latén, takže tu žili i Keltové.

U Novodvorského potoka bylo osídlení ještě starší. Žili tu první zemědělci (takže v dávné době neolitu 5500 až 4300 př. n. l.) Do půdy se tu otiskly jejich dlouhé kůlové domy, stavební jámy zvané hliníky, z nichž si brali hlínu na omazávání stěn, i zásobnice na uchovávání obilí. Objekty jsou bohaté na keramiku a štípané i broušené pravěké nástroje. „Zajímavé je také to, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky, která směřovala od Brd na Mostecko. Proto v jejích štěrkopískách nalézáme araukarit, zkamenělé dřevo,“ říká Dana Stolzová. Ve třech zkoumaných lokalitách tak archeologové doložili osídlení od nejstaršího zemědělského pravěku až do období Germánů. Chybí zde jen stopy po Slovanech.

Markéta Hartlová