Ukrajinští žáci dostali první české vysvědčení

Známky hlavně za pokrok a snahu

RAKOVNICKO. Letošní rozhodování, jaké známky dát ukrajinským žákům na vysvědčení, by se dalo považovat za nenápadný test učitelské empatie. Učitelé, v jejichž třídách se v druhém pololetí ocitly děti z Ukrajiny, se mohli buď přiklonit k názoru, že je potřeba žáky hodnotit stejně jako ostatní, nebo se naopak snažili vcítit do jejich situace.

„Faktorů, které ovlivňují snahu a aktivitu dětí, je spousta. Nevíme, jaká si odnášejí traumata, co je ovlivnilo, ne všechno je možné podchytit, proto by nebylo férové dávat jim špatné známky,“ říká Jan Křikava, ředitel 3. ZŠ Rakovník, jehož škola rozdala vysvědčení 25 ukrajinským žákům. Nejhorší známkou na nich byla trojka.

„Při hodnocení jsme vycházeli z toho, co říká zákon č. 67/2022. Udělali jsme úpravu vzdělávacího obsahu, aby učitelé neměli pocit, že je to nespravedlivé, protože jednička ukrajinských žáků neodpovídá jedničce u našich žáků. Hodnoceni jsou tedy podle toho, jak se snažili, zapojovali a plnili úkoly. Nesrovnáváme znalosti. To, že jsou podklady pro hodnocení jiné, je na vysvědčení i uvedeno,“ vysvětluje ředitel 3. ZŠ, jak ke známkování přistupovali.

Jedenáct ukrajinských dětí, které se vzdělávaly na 1. ZŠ, mělo nejhorší známku dvojku. Škola rovněž využila možnosti změny vzdělávacího obsahu, díky níž hodnotila ukrajinské žáky jen v předmětech, které bylo možné s minimální znalostí jazyka zvládnout. „Na prvním stupni nejsou žáci čtvrté a páté třídy hodnoceni v předmětech přírodověda a vlastivěda. Na druhém stupni je neznámkujeme z chemie, fyziky a dějepisu. Tyto předměty ani nebudou uvedeny na vysvědčení. U žáků jsme hodnotili jejich pokrok. Zmapovalo se, jaké byly jejich znalosti na začátku, a poté se hodnotil pokrok, jaký do konce roku udělali,“ říká zástupkyně ředitele Ivana Hejdová s tím, že pro extrovertní děti bylo mnohem snazší si v nové škole zvyknout.

„Zapojovaly se do činností s větší chutí, pokroky byly výraznější a rychleji začaly komunikovat. Introverti moc mluvit nechtějí, takže bylo na učitelích, jak k dětem přistoupí. Vždy se jim ale snažili dávat takovou práci a úkoly, které mohli zvládnout, aby měli dobré známky. Člověk chápe jejich situaci a jak to mají těžké, k tomu se přihlíželo,“ uvádí Ivana Hejdová. Ostatně i sám zákon školám doporučil, že by se hodnocení mělo využít především k podpoře učení.

Na 1. a 3. ZŠ dostali ukrajinští žáci jen vysvědčení, na 2. ZŠ k němu přidali ještě slovní hodnocení. „V něm bylo žákům vysvětleno, že je způsob hodnocení v současném adaptačním období odlišný. Byly brány ohledy na jejich situaci, úroveň znalostí češtiny a další okolnosti. Podklady pro hodnocení nemusely být v rozsahu klasifikačních podkladů ostatních žáků. Nakonec jsme ukrajinské žáky hodnotili na prvním i druhém stupni ze všech předmětů. Na prvním stupni byla nejhorší známka trojka, na druhém stupni byly i čtyřky. Učitelé klasifikaci odůvodnili a já jejich rozhodnutí respektuji,“ říká Zdeněk Brabec, ředitel 2. ZŠ Rakovník.

Nejvíce ukrajinských žáků, celkem 37, mají na základní škole v Novém Strašecí. Učitelé je hodnotili známkami a ze všech předmětů. „Slovní hodnocení jsme nepsali. Jednak s ním nemáme velké zkušenosti a také za námi bylo několik maminek, že ukrajinské školy požadují známky. K vysvědčení ale děti dostaly i motivační dopis, který nemusí být tak oficiální. U žáků je různá úroveň posunu. Někteří přišli už v březnu, ale někteří jsou tu pouhý měsíc, takže se jejich pokrok hůře hodnotí. Jiní pak do školy chodí jako do houslí. Rozdíly jsou velké. Máme děti, které jsou snaživé, motivované a na sto procent se zapojují, ale zároveň i takové, které pracovat odmítají. Proto má jeden z žáků, který se opravdu nezapojuje a nic nedělá, i čtyřku. U zbylých jsou jedničky a dvojky, jen výjimečně trojky,“ říká ředitel novostrašecké školy Petr Chochola.

Markéta Hartlová