Přesná kopie nejstaršího českého letadla. Milan Sezemský ho stavěl osm tisíc hodin.

Diváci mohli vidět historické kousky na zemi i na nebi

Československá letadla v Rakovníku

RAKOVNÍK. Prohlédnout si letadla československé výroby mohli návštěvníci na rakovnickém letišti v sobotu 11. června. Uskutečnil se tu 9. ročník Sletu československých letadel. Zúčastnili se ho piloti nejen z Česka a Slovenska, ale přiletěly i stroje z Německa, Švýcarska nebo Rumunska.

„Je tu putovní akce, takže každý rok je uspořádána na jiném letišti. V loňském roce pořadatelé vyhlásili konkurs, do kterého se mohla přihlásit letiště, která by slet chtěla pořádat. A nějakou shodou okolností jsme je okouzlili a domluvili jsme se, že slet uspořádáme v Rakovníku. Jsme nejzápadnější letiště, na kterém se slet uskutečnil a díky tomu tady máme i unikátní letadla z Rakouska nebo Rumunska,“ vysvětlil předseda rakovnického aeroklubu Milan Köhler.

Letošní slet byl zaměřen především na letadla typu Zlín. „Tématem byl Zlín řady 26. Je to letoun československé výroby, který letos slaví 75 let od prvního vzletu,“ doplnil. Takže na rakovnickém letišti se shromáždilo nejvíce letadel jednoho typu v historii. I tím byl slet unikátní.

Na letišti jste pak mohli vidět i několik unikátů, tedy letadla, kterých už na obloze létá jen několik kousků, nebo stroje s určitou modifikací. Spatřit jste mohli i přesnou kopii nejstaršího českého letadla, které je celé vyrobené ze dřeva. „Je to kopie letadla vyrobeného v roce 1920. Zaujalo mě svojí historií, tak jsem se rozhodl, že si ho postavím,“ řekl nám majitel a pilot Marcel Sezemský. Toto letadlo získalo cenu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. O rok později zvítězilo v závodě kolem republiky. Na jeho stavbě, včetně pátrání v archivu po výkresech, strávil majitel celkem osm tisíc hodin. A už s ním letěl do Varšavy nebo Bruselu.

Na letišti jste mohli potkat i místní letce. Jedním z nich byl Libor Vildman, který se létaní věnuje od svých čtrnácti let. „Začal jsem plachtařit tady na rakovnickém letišti. Byl to tehdy nejjednodušší způsob, jak se dostat na nebe. Ve 14 letech nám začal výcvik a od 15 let jsme mohli sami létat s větroněm. Pak ale přišla rodina a měl jsem asi patnáctiletou pauzu,“ vzpomíná. Nyní se věnuje především ultralehkému létání. „S kolegou máme společné letadlo Brigadýrek, což je zmenšená kopie velkého letadla L60 Brigadýr, a využíváme i další typy tady na letišti.“ Létaní se celý život věnoval i jeho otec Václav a zálibu podědily i jeho děti.

Po sobotních ukázkách čekal piloty kulturní program. A také vyhlášení ceny Jiříko Kobrleho, který zasvětil život letectví, a vyhlášení nejhezčího soukromého a klubového letadla, kde první místo získalo letadlo z Rakovníka, a to L200D Moravia.

Renáta Fryčová