Opravu protáhl pomalý postup i spory se sousední obcí

Několik týdnů byli bez vody

MILÝ. Život bez vody si jen málokdo z nás dokáže představit. Potřebujeme ji k hygieně, praní, ale i k pití a přípravě pokrmů. Když voda neteče několik týdnů, lidé začnou být zoufalí. Podobně na tom byli na konci května i někteří obyvatelé obce Milý a přilehlého Boru. Stala se tam havárie na vodovodu a oprava trvala dlouhých 20 dnů.

Na vině vodní kámen

O vodu přišlo zhruba šest nemovitostí přímo v obci Milý a všechny v přilehlém Boru. „Potrubí se zaneslo vodním kamenem. Vodu odebíráme z vodovodu ze Srbče. Voda je tvrdá a za těch třicet let, co vodovod funguje, se to v určitých místech ucpalo,“ vysvětlil starosta obce Zdeněk Kvasnička.

Jenže místní podle jejich slov několik dní ani nevěděli, co se s vodovodem stalo. „V naší obci nečekaně přestala téci voda. To se u nás občas děje, v důsledku nedostatku pitné vody. Někdy na několik hodin, či na pár dní, avšak tentokrát tomu bylo jinak. Od večerních hodin 15. května, kdy byla voda ,zastavena‘, jsme od úředních osob až do středy 18. května neměli žádnou zprávu o příčině, stavu vodovodu, natož pak nějaké zprávy o možnostech řešení a jednání o nápravě. Až tři dny poté, co už voda nešla, obecní úřad vyvěsil aktualitu o poruše vodovodu,“ vypráví jeden z místních obyvatel.

Chyběla voda i informace

Den nato, tedy čtyři dny od havárie, pak byla přistavena cisterna s pitnou vodou. „Navíc ze dne 22. na 23. května i tato voda došla a nebylo si v čem ani umýt ruce,“ podotýká místní občan.

Nejen dny bez vody, ale i bez jakýchkoli informací, zdejší obyvatele velmi rozčarovaly. A své pocity zástupcům obce sdělili na veřejném zasedání, které se konalo 24. května. „Naštvaní obyvatelé se sešli ve velmi hojném počtu, troufám si říct v takovém, jaký do té doby na zasedání ještě nebyl. Každý chtěl řešit primárně vodu, ovšem nic kloudného se nedozvěděli. Pouze informaci, že v trubkách vodovodu se nanesl a ucpal vodní kámen. Rovněž nám bylo oznámeno, že je již sjednána náprava v podobě odstranění vodního kamene odbornou firmou, která v ten den již byla, podle slov starosty, objednána na den následující,“ vypráví.

Jenže ani následují den se nic nedělo, nikdo na havárii nepracoval. „Čekali jsme tedy dále, ale opět nepřicházely žádné informace a nic se nedělo. Následujícího dne jsme se tedy rozhodli jednat sami a zkusit všechny možné cesty k tomu, abychom konečně žili jako lidé ve 21. století, s tekoucí vodou, možností osobní hygieny, abychom mohli opět prát, mýt nádobí a prostě vše, co k normálnímu životu patří.“

Obrátili se tedy na hygienickou stanici i na krajský úřad. Nikdo jim však nemohl nijak pomoci. Pracovníci hygieny tak alespoň přijeli zkontrolovat vodu v cisternách.

Oslovili jsme také starostu obce Zdeňka Kvasničku. Podle jeho slov se na opravě začalo ihned pracovat. „Oprava byla náročná. Protože v první chvíli jsme nevěděli, co se děje, chvilku trvá, než se to zjistí. A pak jsme dvoukilometrový úsek potrubí začali po kouskách proplachovat. Muselo se to dělat postupně pomocí tlakového vozu. Museli se vykopat přístupy k řadu, potrubí se muselo rozpojit. Všichni, co na tom pracovali, říkali, že nic podobného ještě neviděli,“ vysvětlil.

Po dlouhých dnech byla dne 2. června v pozdních odpoledních hodinách dodávka vody obnovena. Používat ji ale místní hned nemohli. Byla zanesená a z potrubí se stále vyplachoval vodní kámen. A pak přišla další havárie, kdy z několika borských hydrantů začala doslova tryskat voda. Hydranty tak byly zavřeny a čekalo se na opravu. Protože odebírají vodu ze Srbče, kde ji mají málo, dodávky vody byly omezeny, pouštěna byla jen na čtyři hodiny denně a zbytek dne byly obyvatelé spodní části obce Milý opět bez vody.

Cesta k nápravě

Dne 6. června pak došlo k celkové opravě a dodávky vody byly obnoveny v plném rozsahu. Aby k omezování dodávek už nedocházelo, chce se obec v oblasti vody osamostatnit. „Máme již vybudovaný svůj vrt a v nejbližší době se chystá jeho napojení na náš vodovodní řad. Pak už by s vodou neměl být problém,“ uzavřel starosta.

Jenže občané mají obavy, co do té doby s vodou bude, zda jim bude proudit do nemovitostí či nikoli. „Od několika obyvatel jsem za tu dobu slyšel, zda by nebylo lepší dům zde prodat a jít jinam. Opravdu to musí někdo nechat dojít tak daleko? Opravdu je třeba lidi přivádět do zoufalých situací a rozhodnutí?“ ptají se obyvatelé obce.

Renáta Fryčová