Foto

Na první dobrou. (Vilém Žák při vernisáži výstavy).

 

„Focení květin je neskutečný adrenalin,“ říká fotograf

Vilém Žák zachytil Něžnou krásu kolem nás

NOVÉ STRAŠECÍ. Kdo je zvyklý z výstav Viléma Žáka na zvukovou kulisu, – při poslední expozici podmaloval své obrázky autentickými zvuky africké buše a savany –, byl v pátek 27. května možná trošku zklamán. Ale jen do okamžiku, než autor ohlásil, že vernisáž výstavy začne nezvykle „just in time“. Důvodem přesného začátku nebyl nikdo jiný než legenda české kytarové hry, prof. Milan Zelenka.

S novostrašeckým fotografem jej váže dlouhodobé přátelství, a když dostal pozvánku na výstavu Něžná krása kolem nás, nasedl se svým synem do auta a krátce před sedmnáctou se ocitli v Městské galerii Viktora Olivy. A tak vedle vynikající harfistky Zbyňky Šolcové mohli návštěvníci zatleskat také nestárnoucímu kytarovému mágovi.

Pak už se Vilém Žák pustil do vysvětlování, co jej po zachycení života divokých zvířat v Africe přimělo fotit křehké a zdánlivě nehybné objekty. „Řada mých kolegů říká, že fotit květiny není žádný adrenalin, protože se nehýbou a snadno se najdou. To je strašný omyl. Všechny květiny, které tu vidíte, nejsou pořízeny v ateliéru, ale v jejich přirozeném prostředí, kde běžně fouká vítr a jste odkázáni na přirozené světlo,“ upozornil fotograf.

K tomu prý u každé květiny musíte vědět, kdy kvete a kde ji najdete. Navíc i tady platí Murphyho zákony. „Když už květinu s veškerým vybavení najdete a připravíte si před záběrem kompozici, tak vám můžu garantovat, že v ten okamžik začne foukat vítr, přijde mrak nebo alespoň pes, kterého s sebou beru, a oblízne vám objektiv. Tak to je neskutečný adrenalin,“ rozesmál návštěvníky Vilém Žák.

Třicítka vystavených fotografií s českými i latinskými názvy byla pořízena v rozmezí patnácti let. Autor zvolil kombinaci květin z „české zahrádky“ i z jiných koutů světa. Vesměs se jedná o rostliny vzácné, ale i obyčejné. Najdete tu i první květinu, kterou byl fotograf ochoten někomu ukázat. „Je to mečík polní, který roste na Peloponézu. U květin jsem věděl, jak má fotka vypadat, ale dlouho jsem nevěděl, jak toho dosáhnout. Navíc jsem strašně netrpělivý člověk, ale u fotografie to neplatí.“

Novostrašecký fotograf nás nechal nahlédnout i pod pokličku svého umění. Snímky květin pořizuje ze stativu a přes speciální objektivy. „Když to dovolí podmínky, tak kvůli zrnu fotím na co nejmenší ISO. Většina fotek je dělaná na první dobrou a bez postprodukce, která mě nebaví. Maximálně dělám výřezy a retuše drobných nečistot, protože těm se u digitálu neubráníte,“ říká Vilém Žák.

A ještě jedna fotografova rada nádavkem. Kytky nefoťte, když je moc krásně a svítí sluníčko. Se světlem si lépe poradíte, když je lehce pod mráčkem.

Sláva Vaic

« Zpět