„Práce starosty mi bude chybět, ale už chci mít klid“

Poslední volební období Václava Kejly

LUŽNÁ. Jedno volební období působil jako zastupitel a člen rady obce, po další tři si ho zvolili starostou. Řeč je o Lužeňákovi Václavu Kejlovi, který funkci starosty zastává od roku 2010. Toto volební období je ale už jeho poslední, znovu kandidovat už nechce. Ptali jsme se ho, co se mu ve funkci starosty povedlo, ale také co mu starostování dalo a vzalo.

Kdy jste poprvé kandidoval do zastupitelstva obce?

To bylo v roce 2006. Tenkrát jsem byl osloven, zda bych nešel také na kandidátku. Souhlasil jsem, protože jsem chtěl pomoci s rozvojem obce, především v Lužné – na nádraží, kde bydlím. Byl jsem zvolen do zastupitelstva a také jsem byl v radě obce.

A v dalších volbách už jste byl zvolen starostou?

Ano, pak jsem kandidoval znovu. Skončil jsem sice na posledním volitelném místě, ale zastupitelé mě zvolili starostou.

Proč jste chtěl být starostou?

Já jsem nešel do voleb s tím, že budu vykonávat funkci starosty, to v žádném případě. Byla tady nějaká vize pomoci obci. Tak jsem řekl, že to zkusím. Dostal jsem se do zastupitelstva, a to si mě vybralo. A já řekl, to ještě nebyl v politice Babiš, že budu obec řídit jako firmu. Protože jsem přišel z podnikatelského sektoru a měl s tím zkušenosti. A celou dobu jsem to taky tak dělal. Nechodil jsem se koukat po obci, ale seděl jsem u počítače a sháněl potřebné finance na naše projekty. Nejprve to byl boj, ale pak se začalo dařit, a i opozice se začala přiklánět k věcem, projektům, které jsem prosazoval.

Co se vám za ta léta povedlo uskutečnit?

To se povedlo všem, není to jen moje zásluha. Třeba to byl někdy můj nápad, ale bylo to na kolektivním rozhodnutí. A myslím, že když se podíváte po obci, tak je vidět, co se nám povedlo udělat, že za ta tři volební období, co působím jako starosta, je za námi nějaká práce vidět. Zrekonstruovala se hasičská zbrojnice, opravilo se zdravotní středisko, chovatelům jsme postavili domek. Na nádraží je knihovna, školící centrum, nové sídliště. Zrekonstruovali jsme školu, postavili nové šatny, víceúčelové hřiště, atletickou dráhu. Máme moderní tělocvičnu. Dnes předáváme nové hřiště ve školce. Myslím, že se nám toho povedlo spoustu. Je to o tom hledat finanční podporu a mít zastupitele, kteří jsou pro rozvoj obce.

A co se vám naopak nepovedlo uskutečnit?

Největší boj byl o sběrné dvory. Už jsme je chtěli realizovat v prvním volebním období, ale tenkrát byla opozice proti. Udělali jsme to tedy na zkoušku s firmou Becker, která nám zapůjčila několik kontejnerů, abychom viděli, zda to občané budou chtít či nikoli. Před druhým volebním obdobím přišla opozice s tím, že by se ten sběrný dvůr měl zavřít. My jsme vystoupili proti a s námi i občané. Takže jsme zažádali o dotaci a sběrný dvůr v Lužné se vybavil.

Prosazuji vlastní mechanizaci, takže máme sekačky, štěpkovač, autodopravu. Jsme soběstační a 90 % odpadu si odvážíme sami. Loni bylo otevřeno druhé sběrné místo na nádraží a lidé o něj mají zájem. Když je hezké počasí, za jediný den tam přijde i 50 lidí. Takže jsou obě sběrná místa využívána.

Co vám funkce starosty dala? Naučil jste se něco nového, poznal nové lidi?

Poznal jsem spoustu lidí. Jsem v radě Svazu měst a obcí, takže jezdím na rady a zasedání a tam jsem se seznámil se starosty jiných obcí. Dostal jsem nějaké podměty, jak to chodí jinde. Společně se i radíme o různých problémech, společně hledáme řešení.

Zkušenosti jste získal také jako člen komise soutěže Vesnice roku.

Určitě. Tak jsem se dostal před pěti lety díky radě Svazu měst a obcí. To je také veliká zkušenost. Poznal jsem totiž, že nejde jen o to, co se v obci buduje, ale také o to, jaký je tam spolkový život. To u nás bohužel chybí. Teď byl tedy Jarní jarmark, do kterého se zapojily všechny spolky, tak uvidíme, jak to bude pokračovat.

A co vám funkce starosty naopak vzala?

Kamarády. Dříve jsem chodil hrát tenis, ping pong. Teď už nechodím. Protože lidé, kteří si říkali kamarádi, nechápali, že nemůžu prosazovat pouze zájmy jednotlivců, ale že zastupuji celou obec. To mě hodně mrzí. Pak na mě bylo podáno trestní oznámení, zavoláno několik kontrol.

Proč jste se rozhodl, že už nebudete znovu kandidovat?

Už cítím, že bych s tím měl přestat. Ta práce mě baví, mám ji rád, ale bude mi sedmdesát a už si chci odpočinout. Práce starosty je náročná, já jsem rád, že mám skvělou místostarostku, se kterou máme rozdělenou práci, úřednice na obci, které mají na starosti administrativu a provozní záležitosti, bez toho by to ani nešlo. Ale myslím si, že už je načase skončit.

Co budete dělat?

Vrátím se zpět k podnikání, které po mně převzala dcera. Budu se také věnovat více svým koníčkům, zahradě, sportům. Ale určitě mi bude nějaký čas tento „frmol“ starosty chybět.

Co čeká vašeho nástupce?

První dva roky se bude určitě rozkoukávat. Nejhorší je, že na obcích nejsou tajemníci, není nikdo, kdo by nového starostu zasvětil do práce. Já mám jeden den na předání, a to určitě nestačí. Takže první volební období bude o tom dostat se do toho. Žádné veliké projekty před ním, nebo před ní, nebudou. Chybí druhá část revitalizace parku nebo stavba nového sídliště ve směru na Rakovník. A pak to, co bude zrovna potřeba.

Chtěl byste něco vzkázat občanům?

Přeji jim, aby měli lepšího starostu, než jakým jsem byl já.

Renáta Fryčová