Ani Němci, ani Češi, Jeseničtí byli zkrátka Böhme

Muzeum má tři nové expozice

JESENICE. Některé věci potřebují čas. Vyrovnání se s minulostí často potřebuje několik desítek let. A ve výsledku i odvahu vynést na světlo to, co bylo dlouhé roky tabu. Jesenické muzeum svojí novou expozicí ukázalo, že mu odvaha nechybí. Poprvé od konce druhé světové války se v něm můžete dočíst nejen o tom, že je už od poloviny 17. století historie města spjata s německým obyvatelstvem, ale především o tom, že to byli právě němečtí obyvatelé, kdo z Jesenice udělal slibně se rozvíjející město, jež mělo našlápnuto k tomu stát se vyhledávanými klimatickými lázněmi. Tedy místem, které už dnes bohužel připomíná jen vzdáleně.

„Je to poprvé od války, kdy se toto téma podařilo do expozice jesenického muzea začlenit. Řekli jsme si, že teď je správný čas to udělat a vymysleli jsme způsob jak, aby téma návštěvníky příliš nezahlcovalo, ale zároveň je oslovovalo,“ říká Magdalena Elznicová Mikesková, ředitelka Muzea T.G.M., jehož pobočkou Vlastivědné muzeum Jesenice je. A tak se díky příhodám a příběhům místních předválečných obyvatel dozvíte například to, proč se necítili ani jako Němci, ani jako Češi, ale zkrátka a jednoduše jako Böhme, tedy obyvatelé Čech, čím byla Jesenice výjimečná, jaké významné osobnosti se do její historie nejvíce zapsaly nebo jak se starostovi Franzi Fasslovi podařilo vybudovat z ospalého zemědělského městečka město, o němž se kdysi v novinách psalo, že je půvabné a pulzující a může jít ostatním příkladem.

Texty expozice zpracoval publicista Roman Hartl, s nímž chce muzeum spolupracovat i do budoucna, protože téma ještě není zdaleka vyčerpáno. „Co se nevešlo na panely, dáme do interaktivní obrazovky na tabletu. Už máme zpracované i překlady do němčiny. Expozici budeme dále rozšiřovat o nové poznatky a fotografie, nechceme, aby ustrnula. To je velký přínos moderní techniky. Může obsáhnout mnohem více informací,“ říká ředitelka muzea.

Slavnostní otevření zrekonstruovaných prostor Vlastivědného muzea, do nichž se vešly hned tři tématicky odlišné expozice, se uskutečnilo ve čtvrtek 31. dubna. „Celý projekt jsme nazvali Příroda a lidé na Jesenicku a završujeme jím postupnou rekonstrukci a oživení jesenického muzea, které má velice krásné a bohaté sbírky a byla by škoda, kdyby jen ležely v depozitáři. S oživením expozice jsme začali v roce 2019, kdy jsme vytvořili novou stálou expozici v přízemí. Nyní jsme navázali kompletní rekonstrukcí výstavních prostor v patře. Využili jsme k tomu dobu covidových omezení. Velký dík patří městu, které je majitelem budovy a velmi muzeum podporuje,“ vysvětluje Magdalena Elznicová Mikesková.

Město Jesenice ostatně finančně přispělo i na vytvoření nové expozice, stejně jako Středočeský kraj a především Ministerstvo kultury, které poskytlo hlavní dotaci. Na výsledné podobě se podílela spousta lidí. „Hlavní tíha ležela na kolegyních Nikole Štefánkové a Kateřině Bílé, které se tu nakonec zapojily i do štukování. Velkou pomocnicí jim byla Barbora Bestová, která je autorkou výtvarného návrhu výstavy o přírodě a všech kreseb. V měšťanském pokoji pak můžete vidět oživený obraz, který vytvořil David Daenemark,“ zmiňuje další spolupracovníky ředitelka.

Kromě již zmíněné expozice o německé historii Jesenice, tu nyní najdete i půvabný a pro děti lákavý badatelův koutek, který navazuje na dřívější stálou výstavu o přírodě Jesenicka (a ukrývá i malé překvapení – pokojíček pro skřítky), a útulný měšťanský pokoj. K vytvoření této expozice se zaměstnankyně muzea inspirovaly bohatou sbírkou předmětů z období secese.

Během slavnostního otevření čekal na návštěvníky muzea i jeden nevšední zážitek. Mohli si poslechnout egerlandské lidové písně v podání Richarda a Vojtěcha Šulkových. Otec a syn jsou z Plachtína u Nečtin a v Česku jsou jedni z posledních, kteří se snaží propagovat a udržovat egerlandské nářečí, tedy jazyk německých obyvatel širšího Chebska.

Markéta Hartlová