Křivoklátský soubor v Národním muzeu.
Slavnostní vernisáž oživily skeče z české historie
Křivoklátští v Národním muzeu
KŘIVOKLÁT/PRAHA. Ve středu 9. března byla v Národním muzeu slavnostně otevřena nová expozice s názvem České dějiny. Jedním z bodů programu bylo scénické vystoupení dramatického souboru zaměstnanců a přátel hradu Křivoklátu. Na řadu přišlo po projevech premiéra Petra Fialy, ministra kultury Martina Baxy a generálního ředitele NM Michala Lukeše.
„Pan generální ředitel mě oslovil, zdali bychom mohli sehrát při vernisáži nějaké představení. Napadlo mě, že uděláme zkrácenou instruktáž českými dějinami, která bude koncipovaná jako Libušino proroctví. Hrálo se na hlavním schodišti. Kněžna Libuše prorokovala z vrchu a účinkující vycházeli seshora a sestupovali po schodišti. Diváci, kterých přišly asi čtyři stovky, byli všude okolo,“ popisuje vystoupení Křivoklátských kastelán hradu Petr Slabý.
Scénář představil formou skečů nejdůležitější osobnosti českých dějin v různých obdobích. Přemysl Otakar II. (hrál ho Pavel Šebek) se před odjezdem do války loučil s manželkou (Kristýna Špinková) a synem (Martin Fráňa). Následoval dialog Jana Lucemburského (Petr Slabý) s Eliškou Přemyslovnou (Libuše Vokounová). Nechyběli ani Karel IV. (Radek Luka) a Jan Hus (Jiří Sobek). Velmi sugestivně působil výstup Jana Žižky z Trocnova (Michal Bergl), který prošel s heroldem scénou za zvuků chorálu Ktož sú boží bojovníci. Éru nastupující renesance představili Jiří z Poděbrad (Libor Knížek), Rudolf II. (Ladislav Adam) a Jan Ámos Komenský (Ladislav Lechnýř). Období novověku „reprezentovali“ císař František Josef I., jako nejdéle panující habsburský císař (Zdeněk Šinágl), a prezident T. G. Masaryk (Tomáš Kapsa) s legionářem (Martin Nič). Roli kněžny Libuše ztvárnila Monika Markusová. Průvodní slovo měl rozhlasový a televizní reportér Václav Žmolík. Jak už se u křivoklátského souboru stalo tradicí, kromě zaměstnanců hradu vystoupili i kasteláni Krakovce a zámku Hořovice a jejich přátelé. Hudební složku tvořil žesťový sextet Ústřední vojenské hudby. „Myslím, že naše představení bylo přijato velmi dobře. To, že máme hrát v Národním muzeu, jsme se dozvěděli asi 14 dní před termínem vernisáže, takže nebylo vůbec jednoduché skeče s tolika účinkujícími v tak krátké době nacvičit. Ale podařilo se,“ dodal kastelán Petr Slabý.
Tomáš Bednařík