Zemědělci manifestační jízdou chtěli poukázat na svůj nesouhlas s navrhovanými změnami dotačních pravidel.

Revize strategického plánu vyvolala protesty

Co přinese změna zemědělcům?

RAKOVNICKO (ref). V minulém čísle Raportu jsme vám přinesli reportáž z Manifestační jízdy traktorů, ke které se připojili i mnozí členové okresní agrární komory, aby vyjádřili svůj nesouhlas s některými vládou navrhovanými změnami v připravovaném Strategickém plánu Společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027. Ptali jsme se proto zemědělců z Rakovnicka, jaký mají na navrhované změny názor.

Na tvorbě plánu se podílela většina organizací sdružující české zemědělce a schválila ho předchozí vláda, měl být odevzdaný Evropské komisi do konce roku. Jenže nová vláda přistoupila k několika změnám, kterými chce více podpořit malé zemědělce.

„Všichni jsme se podíleli na přípravě materiálu, který měl být odeslán do Bruselu. Byl to takový kompromis, kdy všichni byli sice nespokojení, ale byl vyvážený a rozumný. Přišla nová vláda a vše změnila. Takže jsme začali obcházet poslance a senátory s tím, že takhle by to být nemělo. Udělali jsme i manifestační demonstraci před Úřadem vlády, protože situace je taková, že se s námi nikdo nebaví,“ vysvětlil důvody manifestační jízdy předseda Okresní agrární komory Rakovník Jaroslav Mikoláš.

Revize, která je zatím stále ve zpracování, počítá mimo jiné i s navýšením redistribuční sazby (na 23 % z celkového rozpočtu na přímé platby na prvních 150 hektarů), nebo navýšením podpory ekologického zemědělství. Právě změna těchto bodů vyvolala protesty.

Zvýhodnění prvních 150 hektarů

„Věc, která je pro nás absolutně nepřijatelná, je 23% redistribuční platba. Evropská unie doporučila 10 %, to byl kompromis, tak by to mělo vypadat, a tak to má i většina evropských států. Německo má 12 %, Slovensko 10 %, Polsko 11,6 %. Tímto navýšením dojde k nerovnoměrným rozdělením dotací na hektar zemědělské půdy. A to se dotkne všech, dotkne se to jak velkých, tak i malých zemědělců, a to si nikdo neuvědomuje,“ upozornil Mikoláš.

Podle některých zemědělců může vést změna podmínek ke spekulacím s půdou, ale i k výraznému zvýšení nájmů zemědělské půdy, protože zemědělci podnikají z velké části právě na pronajaté půdě.

Vyšší dotační podpora

Ale je i další část zemědělců, především ti menší, kteří navýšení podpory prvních hektarů vítají. Peníze navíc jim umožní další investice a rozvoj.

Podobně to vidí i Josef Hejda z Lužné. Jeho rodina s rostlinnou výrobou hospodaří na zhruba 220 hektarech. Do roku 2008 se zabývali i chovem prasat, jenže výkupní cena za kilo vepřového stále klesala a podnikání začalo být ztrátové.

„Myslím si, že navržená redistribuční sazba nám přinese vyšší podporu. I když to rozpočítám na všechny hektary, stále na tom budeme lépe,“ potvrdil Josef Hejda.

Stejně to vidí i další Lužeňák Michal Hrdlička, který pěstuje brambory a česnek. „Změnu vítám, díky platbě na prvních 150 hektarů, kdy bude sazba zvětšená na 23 %. Pro mne jako malého zemědělce, který obhospodařuje v nynější době 18 hektarů, je to příjemné navýšení,“ řekl a dodal: „Velké podniky se v tuto chvíli cítí hodně znevýhodněné. Musíme brát v potaz ale to, že velké zemědělské firmy mají i tak velké slevy na hnojiva, výkupní cena komodity je také vyšší oproti nám menším zemědělcům. Nyní nikdo nebere v potaz, že jsem v nevýhodě.“ I když hodnotí i další změny, jako velikost půdního bloku nebo změny v dotační politice, novou strategii v zemědělství určitě vítá.

Ekologické zemědělství

Problémy odpůrci revize vidí i v podmínkách podpory ekologického zemědělství. „Když se zemědělec přihlásí do ekologického zemědělství, může na hektar dostat ještě mnohem vyšší podporu. A tady hrozí, že to postihne citlivé komodity, které jsou náročné na lidskou práci, jako je živočišná výroba, ovoce, zelenina, chmel. A to by byla katastrofa pro české zemědělství, což nemůžeme dopustit,“ vysvětlil Mikoláš.

Obavy panují i proto, že ekologické zemědělství zahrnuje mimo jiné pěstování trávy na seno. A to je například jednodušší než ovocnářství. Pokud by byla podpora taková, aby zajistila dostatečné zisky, mohly by se podle odpůrců změny sady a pole změnit v lány luk. „Nám jde přeci o to, aby malí zemědělci byli podporováni lépe než doteď. S tím plně souhlasíme, vážíme si jejich práce, ale nelze to udělat takto špatně,“ dodal Mikoláš.

Podobný názor má i menší zemědělec Miroslav Pánek z Pavlíkova, který do roku 2007 choval prasata a hospodařil na zhruba 230 hektarech. Nynější rozloha jeho polností je 70 hektarů. „Je to celé postavené na hlavu. Redistribuční sazba na první hektary není správná a už vůbec ne výše podpory ekologického zemědělství. Jsou lidé, kteří to dělají poctivě, ale hodně zemědělců to umí zneužít,“ vysvětlil. Přesto, že by změnou redistribuční sazby získal peníze navíc, změny nevítá. „V revizi žádnou výhodu nevidím. Naopak, obávám se, abych kvůli vysoké podpoře ekologického zemědělství nakonec nepřišel o půdu,“ vysvětlil.

Změna se jich nedotkne

Jsou i zemědělci, kterých se žádné změny ve strategickém plánu nijak zásadně ne­dotknou. Stejně jako chovatelů skotu Charolais Slabce. Ti chovají plemenný skot jako základy do dalších chovů. „Na podporu z živočišné výroby nejspíš nedosáhneme. Zřejmě se to bude týkat chovu prasat a drůbeže. Takže my na tom budeme úplně stejně jako teď,“ řekl majitel Miloš Šedivý.

V rostlinné i živočišné výrobě se ale najdou i zemědělci, kteří žádnou dotační podporu nečerpají. Stejně to má i majitel podniku Krůty Kounov Jakub Bradáč. „Nás změny ve strategickém plánu nijak neovlivní, protože nevyužíváme dotace. Chováme krůty, máme vlastní porážku a prodej. Dotace ale vůbec nečerpáme, nepřišlo nám to ani výhodné. Ta administrace je strašně náročná a v našich obratech se to ani nevyplatí. Takže spoléháme pouze na sebe,“ vysvětlila spojumajitelka Kristýna Brůčková.

Změna se každého zemědělce dotkne jinak. Jaký bude nakonec dopad na celé české zemědělství, tak ukáže až čas.

Renáta Fryčová