Podle místních je ochrana dostatečná, změny budou k horšímu

Petice proti Národnímu parku

KŘIVOKLÁTSKO. O Národním parku Křivoklátsko se hovoří s přestávkami už zhruba deset let. Dnes je vyhlášení opět ve hře. Mimo Ministerstva životního prostředí má podporu také od vedení Středočeského kraje. Kdo je ale proti, jsou občané a lesníci z Křivoklátska. Proti záměru vznikla znovu i petice.

„Zachraňme kulturní krajinu Křivoklátska před zónami přístupnými jen prominentům, před necitlivě vyhlášenými bezzásahovými zónami a zónami zákazu vstupu, pohybu, průchodu. Ochrana přírody není již popelkou jako před 40 lety, dnes je věcí naprosto samozřejmou a veřejnou. Je dlouholetou praxí ověřeno, že k ochraně stačí status CHKO a národních přírodních rezervací. Národní park by zničil práci generací lesníků i ochranářů, kteří našli cestu, jak skloubit ochranu přírody a krajiny s provozováním myslivosti a lesnictví a s životem obyvatel žijících zde celé generace. Za žádného panovníka či režimu nebylo bráněno svobodnému, volnému průchodu územím. To by se s ustavením NP změnilo,“ stojí v petici signované Občanskou iniciativou Za Křivoklátsko bez NP. Podepsat ji můžete online, na adrese https://www.petice.com/ne_np_krivoklatsko.

Petice vždy se záměrem

Autorem petice je Marián Beke z Roztok. „Petici jsme vytvořili už před 10 lety, kdy poprvé zazněl záměr na vytvoření Národního parku. Nyní jsme ji obnovili znovu. Ale tentokrát je to horší než tehdy. Ten tlak je větší,“ míní.

Před deseti lety vytvořili petici trampové a horolezci. V papírové formě se proti záměru na vytvoření Národního parku podepsalo zhruba 1000 lidí, na webu pak dalších 500. Druhou petici dali dohromady bajkeři a podepsalo ji zhruba 3 000 lidí. Poslední petici pak vytvořili lesníci, kteří nasbírali více než 15 000 podpisů.

Neničte něco, co funguje

Záměr na vytvoření parku na čas úplně zmizel, až loni se otázka znovu otevřela. Proti jsou nejen občané, lesníci, ale i někteří starostové dotčených obcí. A všichni se shodují na jednom. Ochrana přírody na Křivoklátě funguje dobře několik desítek let, tak proč to nyní měnit.

„Park nepřináší žádné výhody. Udělají se nová parkoviště pro turisty. Ti pak přijedou jen na jediný den. Místní nebudou do lesa smět. Protože ochranáři budou muset vykazovat nějakou činnost, budou pokutovat jen tu nejsnadnější kořist. Člověka, co půjde na dřevo, na procházku se psem, trempy. Ale čtyřkolkáře stejně nechytí,“ říká Marián Beke.

Bezzásahovost má i mínusy

Další problém vidí v bezzásahovosti území. „I zvěř se nahrne z těch zón, kam se bude smět, kde ji vyruší ruch lidí. Bude se stahovat za klidem do bezzásahové zóny, kde to bude trochu větší nápor na bylinné podloží i na stromy,“ vysvětluje.

Podle místních je současná ochrana přírody tou nejlepší možností. „Vždyť je vidět, že 40 let to tady funguje a dobře. Nejlepší ukázka mínusů národních parků je na Šumavě a Českém Švýcarsku, které jsou sežrané od kůrovce. Lidé, kteří tam bydlí a byli proti parku, jsou z toho nešťastní,“ říká Marián Beke.

Kdo ponese zodpovědnost?

Ten také upozorňuje na další problém. „Hlavně je tam ta neetická záležitost, že nikdo není za nic zodpovědný a je neodvolatelný. Když tam nasekají miliony chyb, budou říkat, že si příroda pomůže sama. Ale to tam přeci nemusejí dělat park. Hrozně mě mrzí ten celkový populismus. Na co lidi uslyší? Že jde o chrabré chránění křehkých ekosystémů. Ale tady to tak není. Tady nic nehyne, není tu nic zdevastované. Takže není potřeba nic napravovat. Naopak na systému ochrany národních parků je vidět, že se to nefunguje.“

Nejvyšší stupeň ochrany

Proti vyhlášení parku je i starostka obce Karlova Ves Iveta Kohoutová. „Petici jsme s manželem oba podepsali,“ sdělila Raportu. Také už jednala se zástupci Středočeského kraje. Ti viděli názory občanů na vlastní oči. Na vratech v obci billboard s nápisem Národní park nechceme a podobná sdělení i na komunikacích směřujících do Karlovy Vsi.

„Položila jsem jim tři základní otázky, na které jsem nedostala odpověď, a zase odjeli. Jednou z nich bylo, proč chránit něco, co už se chrání nejvyšším stupněm ochrany? V katastru máme tři Národní přírodní rezervace, což je největší ochrana přírody,“ připomněla starostka.

Navíc obce se nemají čeho chytit, protože nemají žádný návrh národního parku. Všechny podklady jsou několik let staré. „Výstup z jednání není žádný. Protože Středočeský kraj je prostředníkem, který mapuje názory obcí, které předají ministerstvu. Takže uvidíme, co nás čeká,“ uzavírá starostka.

Renáta Fryčová