Až pytle na tříděný odpad přiměly občany k větší aktivitě a pořádku

Kontejnery nejsou jedinou možností

RAKOVNICKO. O tom, že nás jednou zaplaví odpad, už se baví i děti v mateřských školkách. Ti, kteří to již pochopili a berou situaci vážně, odpadky zodpovědně třídí. Barevné kontejnery v městech či obcích už pro nikoho nejsou překvapením. Ovšem jsou vesnice větší i menší, které dávají přednost sběru do plastových pytlů a tento systém si nemohou vynachválit. Najdou se ale i takové, co na velkoobjemové nádoby nedají dopustit.

Nosí pytle do zastávky

„Máme několik sběrných kontejnerů před obecním úřadem. Kolikrát se stalo, že se odpadky povalovaly vedle popelnice omylem nebo že se již nevešly. Plasty jsou prokletím. Pokud lidi nesešlápnou plastové lahve, tak mnohonásobně snižují kapacitu těchto nádob,“ vzpomíná na každodenní pohled při příchodu do práce starostka Příčiny Monika Kubičková. Nepořádek na prostranství nebo neefektivní třídění nakonec vyřešily až plastové pytle, které obec občanům rozdává zdarma. „Tím jsme se zbavili hned několika problémů. Lidé kladou větší důraz na to, aby do plastů neházeli věci, které tam nepatří. V podstatě se tím i sám uklidil venkovní prostor, kde kontejnery máme. Celkově se zvýšil zájem o třídění odpadu, který je potvrzen i konečnými tunami plastu, které naše obec odevzdala. Pokud mají lidé pytle plné, odnesou je do bývalé zastávky. V případě, že je zděná místnost naplněna, domluvíme odvoz pytlů,“ popisuje starostka a dodává, že zatím nebylo možné domluvit pravidelnost vývozu.

Stačí dát před dům

Že to může fungovat i na větších obcích, potvrzuje Lubná a Senomaty. „Po obci je rozmístěných osm kontejnerů na různý odpad. Stejně jsme se na základě nespokojenosti se tříděním odpadu rozhodli pro pytlový sběr. Vždy v pondělí má každý možnost dát pytle k popelnici a naše svozové vozidlo je po vesnici sbírá. Podle počtu odevzdaných pytlů řidič vloží do schránky nové. V minulosti jsme nabízeli ještě pytle na tetrapacky, ale z důvodu malého sběru a zapáchajících krabic o ně občané neměli zájem. Před rokem jsme ještě přidali sběr papíru, který se osvědčil. Před třemi lety jsme odevzdali 10 000 pytlů za rok a každým dalším tuto hranici překonáváme. Jsem rád, že se nám tímto opatřením podařilo přimět obyvatele k větší aktivitě,“ dodal Tomáš Valer.

Spokojeni s kontejnery

Na druhé straně existují vesnice, které jsou spokojené s barevnými kontejnery. Skvělým příkladem jsou Lišany. Pro své obyvatele mají k dispozici 7 míst, kam mohou odnést vytříděný odpad. „Musím spoluobčany pochválit, že udržují pořádek okolo kontejnerů a prostor je většinou čistý. Díky jejich velké aktivitě v třídění jsme zaznamenali úbytek směsného odpadu v popelnicích. Pytlový sběr je určitě výborným nápadem, ale u nás v našich podmínkách momentálně není potřeba,“ sdělil místostarosta Pavel Pichrt, který myšlenku třídění odpadu do pytlů rozhodně nezavrhuje. Starostka Dana Medřická kolegu doplňuje: „Jednou ročně obdržíme od EKO-KOMU osvědčení o úspoře emisí, které posuzuje úspěšnost systému sběru a recyklace obalových odpadů z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. To je jedna strana věci. Na té druhé je nutné řešení přímo u zdroje, v prvotním využití obalů, kdy jsou zbožím z důvodu marketingu naplněny třeba jen z poloviny a tím zbytečně zahlcují svět.“

Alžběta Brabcová

Češi v číslech

Lidé, kteří odpady třídí, nepatří mezi menšinu. Naopak! Již 73 % obyvatel České republiky aktivně třídí odpad. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat se Česká republika v míře recyklace obalových odpadů drží v rámci Evropy na špici. V průměru vytřídila v loňském roce každá česká domácnost bezmála 48 kilogramů papíru, 30 kilogramů plastů a 29 kilogramů skla. Dohromady se pak podařilo zrecyklovat 74 % celkové produkce obalových materiálů.