Obilí i řepce se dařilo, pícniny jsou však katastrofou

Výnosy lepší než v kraji i Česku

RAKOVNICKO. Zemědělci z Rakovnicka letos svými průměrnými výnosy obilovin a řepky pokořili Středočeský kraj i celou republiku. Něco takového zažívají poprvé za dlouhé roky. Bohužel to však neznamená, že sklizeň trhala rekordy. Jen byl ve zbytku republiky propad ve výnosech výraznější než na Rakovnicku, kterému pomohlo, že v klíčových květnových dnech zapršelo.

„Květnový déšť nás zachránil. U nás v Chrášťanech a Kněževsi byly kolem 20. května srážky dokonce abnormální, některé porosty byly i zatopené. Díky dešti, který přišel ve správný čas, se na Rakovnicku podařilo výnosy udržet na průměrných hodnotách,“ vysvětluje Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory Rakovník.

Žně na našem okrese skončily 10. srpna. U pšenice ozimé, která je zdejší hlavní plodinou a pěstuje se na ploše 7 206 hektarů, činil průměrný výnos 5,85 t/ha. Oproti loňsku (kdy byl 4,9 t/ha) tedy zemědělci zaznamenali nárůst. Ve Středočeském kraji měla pšenice ozimá průměrný výnos 5,37 t/ha, v celém Česku 5,56 t/ha.

Při porovnání letošních a loňských výsledků žní si pěstitelé polepšili u všech obilovin vyjma ozimého ječmene, kterého se sklidilo méně o zhruba půl tuny na hektar. Nejmarkantnější rozdíl byl u tritikale (kříženec žita a pšenice), které mělo loni výnos 4,73 t/ha a letos úžasných 7,3 t/ha. Pěstuje se ale na tak zanedbatelné ploše, že je důvod k radosti minimální. „Tritikale se sklízelo jen na 54 hektarech. Při tak malém množství, kdy se navíc mohlo jednat o pole u vody, kde byly dobré podmínky, se nedá objektivně soudit, že pokud bychom pěstovali jen tritikale, měli bychom skvělé výsledky,“ přibližuje Jaroslav Mikoláš.

Celkově se dá o okresních výnosech obilovin a řepky říci, že dosáhly průměrných hodnot. U obilovin byly v průměru 5,59 t/ha (loni jen 4,64) a u řepky 3,67 t/ha (loni 2,63). Navíc je dobrá i kvalita. „U pšenice, která je rozhodující plodinou, je většina v potravinářské kvalitě. Stejně dobře dopadla i řepka. Sice se sklízela sušší, než bývá zvykem, ale na druhou stranu se tím ušetřily náklady na sušení a obsah oleje je dobrý,“ říká předseda okresní agrární komory. Zklamáním byl s ohledem na kvalitu jen sladovnický ječmen. V zrnu je bohužel vysoké procento dusíku.

Letošní žně byly kvůli suchu mimořádné tím, jak rychlý a hladký průběh měly. „Sklízelo se dobře. Nebylo mokro, a protože žně začaly brzy, bylo večer dlouho vidět. Pro zaměstnance to ale bylo náročné. Během čtrnáctidenní sklizně se vůbec nezastavili. Jelo se bez přestávky,“ upozorňuje Jaroslav Mikoláš.

Velkou katastrofou jsou ale pro zemědělce plodiny, které dozrávají později a potřebují v létě vláhu, jež letos nepřišla. Tedy pícniny, mák, kukuřice nebo chmel. U travních porostů chybí druhá seč, u máku je produkce oproti průměru poloviční a u chmele se propad zatím odhaduje na čtyřicet procent.

Už teď je navíc ohrožena úroda v příštím roce. Řepka se seje do prachu a sucha a pokud nebude mít dostatek vláhy, nevzejde. Případně hrozí, že naklíčí a uschne. „Nepamatuji si, a to dělám v zemědělství od roku 1980, že by 23. srpna byla všechna osetá pole úplně bez zeleně, ani plevel na nich neroste,“ uzavírá předseda.

Markéta Hartlová

Vyšší výkupní ceny

Protože sucho a vedro nesužuje jen Česko ale i ostatní státy střední Evropy, urodilo se všude méně obilovin a řepky. A to zemědělcům z Rakovnicka, jejichž výnosy byly lepší než je celorepublikový průměr, nahrává. Na tržbách si polepší, neboť výkupní ceny obilovin šly kvůli nižší produkci v celé Evropě nahoru.