Když nás podruhé „osvobozovali“ Rusové

RAKOVNÍK. Smutná výročí se nemají slavit, ale připomínat ano. Okamžiky, kdy před padesáti lety vtrhlo do Československa 150 tisíc ozbrojených vojáků, 4600 tanků a 700 letadel tehdejšího Sovětského svazu a států Varšavské smlouvy, patří v našich novodobých dějinách k těm nejponižujícím? Napadla nás země, která osvobodila naši vlast ve 2. světové válce a tvářila se jako náš spolehlivý soused. Z přátel se přes noc z 20. na 21. srpna stali okupanti. Z Rusů Rusáci.

I Rakovník může díky několika statečným fotografům předat svědectví současným i budoucím generacím. Jejich výmluvné snímky a dobové dokumenty svou vystaveny v Galerii Samson Café do 27. září.

Na titulní stranu dnešního Raportu jsme vybrali snímek, na kterém je typický symbol okupace – tank. Jak fotografie vznikla popisuje její autor Jan Šmidrkal z Rakovníka. „Bylo mi 21 let, studoval jsem chemii a během prázdnin jsem chodil na praxi do Výzkumného ústavu tukového průmyslu, který se nacházel v areálu Rakony.

To ráno bylo zcela obyčejné, vstával jsem před sedmou hodinou a pustil jsem si rádio. Vysílání bylo nějaké divné, a po chvíli jsem pochopil, že vojska Varšavské smlouvy začala okupovat naši republiku. Vzal jsem fotoaparát (Flexaret VI) a cestou do práce jsem na křižovatce Na Váze fotografoval. Tanky přijížděly ulicí od hřbitova (dnes Čs. legií) a byly směrovány regulovčíkem k Rakoně (do Ottovy ulice). Pak jsem pořídil ještě několik fotografií ze střechy rakonské mydlárny. Začala druhá okupace naší republiky, která měla trvat dalších 21 let. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se časem změnila v „bratrskou pomoc“ a změnili se i někteří lidé,“ vzpomíná fotograf.

Jako charakteristiku doby, která po invazi přišla, přidává Jan Šmidrkal stále aktuální odstavec z článku Karla Čapka (Lidové noviny, 4.12.1938): „Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.“

Padesáté výročí invaze připomínáme i na stránkách Raportu. V anketě na str. 6 najdete minipříběhy z 21. srpna. Jak dobu vnímali rakovničtí teenageři se dočtete v rozhovoru s Petrem Müllerem na str. 4.

Sláva Vaic