Poslední rozloučení s Václavem Laňkou

KŘIVOKLÁT. V sobotu 14. července se stala přírodní rezervace Na Babě nad řekou Berounkou svědkem neobvyklého shromáždění. Několik přátel a kamarádů se sem přišlo naposledy rozloučit s jednou z rakovnických ikon – promovaným biologem Václavem Laňkou, který od 11. listopadu loňského roku už není mezi námi.

„Děda si přál, aby jeho popel byl rozptýlen právě tady. Měl toto místo rád, prováděl zde výzkumy a podílel se i na vyhlášení zdejší přírodní rezervace,“ vysvětlil jeho vnuk Tomáš Laňka a doplnil: „Pro mě byl vzorem v životě a bylo obdivuhodné, jak statečně se svou nemocí bojoval. Do poslední chvíle věřil, že se uzdraví, což se, bohužel, nestalo.“ Pak vyzval přítomné, aby na Václava Laňku krátce zavzpomínali. Vlastimil Beneš připomněl, jak se Václav stal vedoucím v DDM, kde pak pracoval až do odchodu do penze. „Mnoha dětem vtiskl lásku k přírodě,“ řekl Beneš. Fotografové Pavel a Petr Nejmanovi chodili s Václavem do školy od první třídy a veselých historek s ním mají nepočítaně. „Třeba nás naučil, jak se uspávají raci, které jsme chytali na potoce pod Pavlíkovskými vršky. Užili jsme si spolu dětství,“ konstatoval Pavel Nejman.

Bývalý rakovnický starosta Zdeněk Nejdl zavzpomínal na společné působení na radnici. „Do zastupitelstva se Vašek vždycky dostal, třeba až z 12. místa kandidátky. Tak byl u spoluobčanů oblíbený. Když dělal místostarostu, vždycky mě podržel. Několikrát jsme spolu byli i na zahraniční cestě, a to s ním byla velká legrace. Nikdy na něj nezapomenu,“ uvedl Zdeněk Nejdl.

Zuzana Novotná a Bohunka Týčová zazpívaly Vaškovi na rozloučenou písničku Ho Ho Watanay. Fotograf Jiří Formánek z Amfory polil urnu s popelem jeho oblíbeným gambrinusem a Vlastimil Beneš frťánkem myslivce. Vnuk Tomáš přinesl palmovou pálenku, kterou dědovi osobně vypálil v Indii. Poté už se urny chopil Vaškův syn Saša, sestoupil s ní na pietní místo a popel zde rozptýlil. Bylo nejspíš náhodou, že Václavovi zahoukal na rozloučenou i vlak z protilehlého roztockého nádraží. Nebo ne…?

Tomáš Bednařík

« Zpět