Zelené zlato zatím nestrádá tak jako obilí a kukuřice

Chmel už začal hlávkovat

RAKOVNICKO. „Takový rok nepamatujeme,“ shodují se pěstitelé chmele. Bláznivé počasí, kdy jarní teploty připomínaly spíše letní, pobláznilo i chmel. V některých lokalitách začal hlávkovat už v polovině června. Při pohledu na porosty tak mají pěstitelé pocit, že se posunuli v čase o tři týdny dopředu.

„S něčím takovým jsem se ještě nesetkal. Nikdo si netroufá odhadnout, jak to letos dopadne. Na schůzi Svazu pěstitelů chmele říkali i chmelaři, kteří jsou v oboru čtyřicet let, že z toho nejsou moudří. Všichni se zdráhají vyslovit nějaké prognózy. Obecně jsme se shodli na jediném, že se dají očekávat nanejvýš průměrné výnosy,“ říká majitel kolešovického Rakochmelu Miloslav Mánek. Jisté je také to, že sklizeň začne o pár dní dříve, než bývá zvykem. V Rakochmelu už mají dokonce stanovený termín na 18. srpna.

„Je to o čtyři dny dříve. Letošní počasí je opravdu nevyzpytatelné. Ještě se uvidí, co to udělá. Ale řekl bych, že u nás budou lokality, kde je nyní chmel jakoby horší, v konečném důsledku lepší. Naštěstí nemáme chmel na jednom místě a každá lokalita je jiná, takže věřím, že alespoň průměru dosáhneme,“ přibližuje Miloslav Mánek.

Pokud začne chmel předčasně hlávkovat, znamená to, že přestane růst. Jestliže rostliny nedotáhly do vrchu konstrukce, už to nedoženou. Štoky zůstanou špičaté a budou (jak se říká ve chmelařském žargonu) boudovatět, tedy vytvářet především listovou hmotu a neodnožovat. A čím méně odnoží, tím méně chmelových šišek.

Chmelnice s vyhlávkovanými rostlinami má i největší pěstitel na Rakovnicku společnost Chmel Pochvalov. „Je to velmi nestandardní rok. Těžko předvídat, jaká z toho vzejde úroda. Sucho nás samozřejmě trápí, rostliny by si vláhu zasloužily, ale na druhou stranu zatím chmel nestrádá tolik jako obiloviny nebo kukuřice. Má kořeny hlouběji a v opuce se přeci jen nějaká vláha drží. Sklizeň ale bude určitě dřív. Protože fáze růstu se dost liší lokalita od lokality, máme obavy, že bude muset probíhat ve dvou blocích,“ říká jednatel Chmelu Pochvalov Michal Horňák. Zároveň zmiňuje, že je chmel citlivý na výkyvy počasí a pokud dojde k předpovídanému ochlazení, může být za týden všechno jinak.

Napínavé chvíle tedy chmelaře teprve čekají. Tvrdí to i Zdeněk Rosa z mutějovického Zem-Investu. „Zatím to s chmelem není taková katastrofa. Největší problémy mají výsazy. Chmelu teď nevadí ani tak sucho, jako vysoké teploty. Klíčový bude červenec. V červenci a srpnu by bylo potřeba, aby každý měsíc napršelo minimálně 60 mm, pak by to špatné nebylo. Zatímco pro obilí letos přišla vláha pozdě, chmel má nejdůležitější období ještě před sebou. Každopádně je to rok, jaký jsme zatím nezažili. Nevíme, co to udělá,“ říká Zdeněk Rosa.

Markéta Hartlová

Nejohroženější výsazy

Místo radosti z nových chmelnic letos zřejmě chmelařům zbudou jen oči pro pláč. Sucho a vysoké teploty se zatím nejvíce podepsaly na mladém chmelu z jara či podzimu minulého roku. „Co mám zprávy od kolegů, jsou loňské výsazy suchem postiženy tak, že se ani vyplatí je sklízet a zřejmě je nechají uschnout přímo na chmelnici. My jsme naštěstí loni žádné výsazy nedělali. Na zhruba devíti hektarech máme chmel z předloňska a ten vypadá krásně,“ říká Miloslav Mánek z kolešovického Rakochmelu.