Zuška je ze všeho nejvíc!

RAKOVNÍK. Snad v každé rodině na Rakovnicku se najde někdo, kdo absolvoval zdejší základní uměleckou školu (ZUŠ, zuška). Je nedílnou součástí kulturního života, místem, kde nejméně dvakrát v týdnu tráví školáci smysluplně pár hodin volného času. Podchycuje a rozvíjí estetické cítění, přirozené vlohy, umožňuje sebevyjádření, spoluurčuje směr jejich současných i budoucích zájmů. Ředitelkou rakovnické zušky je hudebnice a pedagožka Libuše Podaná.

Jste v místní zušce už dlouho?

Od mých deseti let. Chodila jsem k tehdejší ředitelce Jaroslavě Chudobové na klavír a na violoncello. Na konzervatoři v Praze jsem studovala klavír a po absolutoriu se vrátila do Rakovníka.

Od té doby učím tady v zušce. Řediteluju letos patnáct let, předtím jsem nějaký čas dělala zástupce Radimu Smýkalovi. Cello jsem úplně opustila, ale jako dospělá jsem začala s houslemi a také s hrou na bicí. Kvůli bolestem zad jsem nechala houslí a bicisté na mě nemají čas, přibyli jim žáci.

Kolik lidí máte na starosti?

Zaměstnáváme čtyřicet pedagogů a pět osob v provozu. Žáků máme devět set sedmdesát, což je náš strop. Víc jich vzít nemůžeme. Zatím se nám pokaždé podařilo stav naplnit, v některých odděleních bývá přesah, třeba v zobcové flétně nebo klávesových nástrojích. Dřív se některé obory daly studovat až od určitého věku, ale dnes je obecně možno začít od první třídy.

Děti u vás končí zároveň se základkou?

Když chtějí, mohou pokračovat dál. Sedm let trvá první cyklus a druhý čtyři. Žák k nám klidně dochází i jedenáct roků.

Jste živi z dotací?

Kdepak, jsme státní škola, hlavní finance plynou ze státního rozpočtu. Poplatky od rodičů jdou na provoz. O granty jsem zatím žádat nemusela, máme to spočítané tak, abychom vyšli.

Malí hudebníci u vás fungují v různých sborech a souborech.

Je jich tu spousta. Snad všechny nástroje mají své stálé těleso. Pěvecké sbory jsou hned čtyři. Pro nejmladší Benjamínek, dál Hvězdičky, Perličky a Pěvecký sbor Hany Prachařové. Každý začínající muzikantík musí zvládnout hudební nauku a chodí zpívat do Benjamínku. Pak už je jen na něm, bude-li pokračovat ve vyšších sborech. A k různým příležitostem kantoři staví ještě dočasná nástrojová uskupení. Populární The Small People a Grippeds se vzájemně prolínají. Další školní kapela Hrajeto se jim snaží šlapat na paty.

Každou chvíli je zuška někde vidět nebo slyšet.

Výtvarníci měli nedávno krásnou výstavu v Radnici, bubeníci řádili v Osvěťáku a tanečníci a dramatické obory vystoupí teď v Tylově divadle. Chceme, aby se studenti prezentovali na veřejnosti co nejvíce. Poperou se s trémou a ostychem a blízcí mají šanci vidět, co se naučili.

Co znamená celorepublikový projekt ZUŠ Open?

Už podruhé ho pořádal Nadační fond Magdalény Kožené a letos se do něj přihlásilo čtyři sta uměleckých škol. Ve čtvrtek 24. května představily místně své programy, jde o celostátní happening ve veřejném prostoru. My jsme měli asi dvouhodinové vystoupení na Husově náměstí.

Novým počinem Fondu je tzv. MenART. Jedná se o roční stipendijní program mentoringu uměleckého vzdělávání pro nadané žáky ZUŠ a jejich učitele. A pozor! Z naší školy se přihlásil a mezi asi deset nejlepších byl přijat tenor Marek Žihla s učitelkou Hanou Prachařovou! A to je úspěch.

Hlásí se hodně vašich žáků na střední umělecké školy a konzervatoře?

Letos se dostal na konzervatoř právě Marek. Jinak se hlásí málo, i když nadaných tu průběžně máme víc. Zmíním třeba Emmu Knorovou. Ta se učí na violoncello, na klavír, flétnu, chodí zpívat a tančit, v Grippeds hraje na klávesy. Teď chce vyměnit flétnu za saxofon. Všechno jí skvěle jde, ale studovat dál hudbu nechce. Konkurence je obrovská, muzikanti mají chabá a málo placená uplatnění. To, že jsme ale dobří, dokládá každoroční přední umístění našich žáků na všech okresních a krajských kolech zuškových hudebních soutěží. Vždycky se také někdo dostane do národního kola.

Zušky prý v jiných zemích nemají.

Opravdu jde o ojedinělý edukační přístup v uměleckých oborech, který nikde jinde ve světě není. Naše ‚rodinné stříbro‘. Tvrdí se, že výrazně pomáhá dětem vyhnout se nepříznivým vlivům. Kulturní prostředí a umělecký zájem je nasměrují a vychovávají tak, aby se většinou nepravostem vyhnuly. V tom vidím jejich největší přínos.

Lída Faflíková

Magdaléna Kožená pravila:

„Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat.“ Výrok slavné mezzosopranistky se stal mottem projektu ZUŠ Open jejího nadačního fondu. K tomu není co dodat.

« Zpět

Katalog služeb

Zobrazit celý katalog