Zástupkyně izraelského velvyslance Liat Wexelman, tlumočnice a ředitelka Muzea T. G. M. v Rakovníku Magdaléna Elsnicová Mikesková.
Jako první hlava státu na světě navštívil „jišuv“.
T. G. Masaryk cestoval po Svaté zemi
LÁNY. Letošní rok je skrz na skrz protkán slavnými výročími. Tím nejdůležitějším je sto let existence samostatného Československa. Všichni vědí, že zakladatelem a prvním prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho sto šedesáté osmé narozeniny si 7. března návštěvníci připomněli na zahájení výstavy Masaryk a Svatá země v lánském muzeu. Na patnácti panelech se tu prezentují dosud nepublikované fotografie a další archívní materiály z prezidentovy cesty v roce 1927 do tehdejší mandátní Palestiny. Osvětlují Masarykův výjimečný vztah k židovství od jeho dětských let. Iniciátorem a pořadatelem putovní instalace je velvyslanectví státu Izrael. Po Národním muzeu v Praze a pražském magistrátu je muzeum Lány teprve třetím vystavujícím.
Hosté z tuzemska i ze zahraničí
Vernisáž zahájila ředitelka Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku Magdaléna Elsnicová Mikesková: „Jsme poctěni, že můžeme tuto výjimečnou výstavu otevřít v místě věnovanému našemu prvnímu prezidentovi právě v den jeho narození. Svůj postoj vůči židovství projevil aktivně už v profesorském období. Vystoupil na obranu Leopolda Hilsnera, Žida nespravedlivě obviněného ze smrti křesťanské dívky. Ostře napadl tehdejší pověry o židovské rituální vraždě. Jeho vztah k židovství byl pro náš stát nesmírně důležitý, i proto se rozhodl pro cestu ke kořenům.“ Ředitelka uvítala hosty z izraelského velvyslanectví, zástupce obce Lány, Masarykovy společnosti, Masarykova demokratického hnutí, Československé obce legionářské, České obce sokolské a Svazu bojovníků za svobodu.
Úcta a obdiv trvá v Izraeli dodnes
Ve zcela zaplněném muzeu předala slovo zástupkyni izraelského velvyslance Liat Wexelman: „Na jaře roku 1927, kdy Československu nebylo ještě ani deset let a samostatný stát Izrael byl přáním budoucnosti, přijel váš prezident do Svaté země, aby navštívil ‚jišuv‘. Ze symbolického hlediska se jednalo o jedinečný projev podpory, protože Masaryk byl historicky vůbec první hlavou státu na světě, která Palestinu navštívila.“ Takzvaný ,jišuv‘ bylo území v britské mandátní Palestině osídlené Židy. „Na tuto cestu lidé nikdy nezapomněli. Dokladem jsou zde vystavené fotografie plné nadšeného obyvatelstva. O dalších dvacet let později to byl Jan Masaryk, který na půdě OSN úspěšně obhajoval plán na rozdělení Palestiny na arabský a židovský stát,“ pokračovala Liat Wexelman.
Napříč Svatou zemí
Návštěvu Palestiny tehdy uskutečnil T. G. Masaryk v rámci širší cesty po kolébkách civilizace. Začal ve Francii, pokračoval v Egyptě, pak v Palestině a v Řecku.
„Židy navštívil v rámci bezpečnosti inkognito pod cizím jménem. Prohlédl si Jeruzalém a dál cestoval automobilem do Betléma, Jericha, k Mrtvému moři a řece Jordán. Zajel také do Tiberias ke Galilejskému jezeru, do Nazaretu a Haify. Všude byl vítán s jásotem, lidé si jeho zájmu nesmírně považovali,“ popisuje prezidentův program ředitelka Mikesková.
Masarykova kampaň proti antisemitismu působila ozdravně v širokých vrstvách společnosti. Následkem toho byl československý stát na počátku 20. století jedním z národů Evropy nejméně zatížených nenávistí proti Židům.
Lída Faflíková
Čechoslováci a Židé
Československo záhy po svém vzniku v roce 1918 jako jedna z mála zemí oficiálně uznalo židovskou národnost, což plynulo jak z osobní iniciativy prezidenta Masaryka, tak z postojů české inteligence. Na základě vlastních zkušeností z bojů za národnostní uznání ve světě, sympatizovala s úsilím Židů o vlastní sebeurčení. Dokládá to i konání kongresů Světové sionistické organizace v letech 1921 a 1923 v Karlových Varech a roku 1933 pak v Praze. Už pět dní po vzniku státu Izrael v roce 1948 uznala československá vláda jeho existenci. Přes uvalené embargo ho materiálně podporovala především dodávkami zbraní, letadel a vojenských specialistů. Po přerušení diplomatických vztahů v roce 1967 byl Václav Havel prvním prezidentem ze států postkomunistické Evropy, který v dubnu 1990 opět diplomatické vztahy s Izraelem navázal.
