Utržili o 52 milionů méně, než byl krajský průměr

Výnosy byly nejhorší za šest let

RAKOVNÍK. Žádný velký důvod k radosti neměli v loňském roce zemědělci z Rakovnicka, tedy vyjma pěstitelů chmele. Chmelařům naopak rok 2017 přál, výnosy se pohybovaly silně pod průměrem.

„Chmel byl loni jedinou komoditou s nadprůměrným výsledkem. Pro ostatní komodity to nebyl příznivý rok. U pšenice a dalších druhů obilovin jsme dosáhli nejhoršího výsledku za posledních šest let. U řepky to bylo stejné. Mák úplně propadl, dopadl vůbec nejhůře na celou historii, co ho pěstujeme. Když porovnáme naše výnosy s těmi průměrnými ve Středočeském kraji, sklidili jsme z hektaru plochy o 1,12 tuny méně obilovin,“ zhodnotil minulý týden při valné hromadě rakovnické okresní agrární komory její předseda Jaroslav Mikoláš.

V přepočtu na peníze to znamená, že zemědělci z Rakovnicka utržili za obiloviny o 41 milionů méně, než je krajský průměr, a u řepky o dalších jedenáct milionů méně. Dvaapadesát milionů už je velký rozdíl.

„Tyto peníze citelně chybí v investicích a rozvoji zemědělství. Na druhou stranu ale byly i roky, kdy jsme měli ve srovnání s krajským průměrem o 170 milionů korun méně. Výsledky jsou hodně dány klimatickými podmínkami, především suchem. Proto už roky bojujeme za to, aby byl náš okres zohledněn a zařazen mezi suché oblasti s vyšší podporou,“ připomněl předseda.

Zemědělci také usilují o to, aby retenční nádrže, které mají vzniknout u Senomat a Šanova, pomáhaly nejen Rakovnickému potoku, ale i při hospodaření. Ze schůzky, která se uskutečnila v loňském roce, totiž vyplynulo, že nebude možné brát z plánovaných nádrží vodu na zavlažování polí.

„Proto jsme se shodli na stanovisku, že se vznikem retenčních nádrží souhlasíme jedině za podmínek, že se bude realizovat i navrhovaný přivaděč z Nechranické přehrady a voda bude rozvedena i k zemědělským podnikům, především na zavlažování chmelnic. Dalším naším požadavkem je, aby bylo zákonem stanoveno, jak budou odškodněny podniky působící v oblasti Rakovnického a Kolešovického potoka, které budou kvůli výstavbě nádrží omezeny v hospodaření,“ popisuje Jaroslav Mikoláš.

Okresní agrární komora Rakovník má padesát členů s celkovou výměrou 25 tisíc hektarů zemědělské půdy a 23 tisíc hektarů orné půdy, což je 68 procent úrodné půdy okresu. V minulém roce zaniklo členství dvěma právnickým osobám. Obě firmy, tedy Agro Mšec a F& S Tytry, zanikly.

Markéta Hartlová