Lánská brána před rokem 1959, kdy byla zbořena.

Ke stému výročí republiky vrátí do obce kus její historie

Lánští postaví oborní bránu

LÁNY. První republika, Tomáš Garrique Masaryk a Lány. Tato trojice je v tak pevném spojení, že není divu, že se Lány chtějí do letošních oslav 100. výročí vzniku samostatného Československa zapojit něčím výjimečným. I když to nebude tak snadné, jak se zdálo, postaví repliku původní oborní brány. Zbořena byla v roce 1959.

„Je to nápad, s nímž se zabýváme dlouho. Volební sdružení, za které jsem kandidoval, už s ním kdysi přišlo. Ale zatím byly vždy jiné věci a problémy, které byly důležitější. Teď už je obec v takovém stavu, že si můžeme dovolit udělat něco, co vyloženě nehoří. Sté výročí republiky je ideální příležitostí, abychom bránu skutečně postavili. Je to určitý návrat ke kořenům a upozornění na část historie obce,“ říká starosta Karel Sklenička.

Lánská brána stávala na jižním okraji vesnice u křižovatky ulic V Chaloupkách, Berounská a Lesní. Byla vstupní branou do lánské obory (v minulosti ohrazené dvoumetrovou opukovou zdí). I když zeď samotná se v těchto místech nedochovala, oborní brána přečkala v dobrém stavu až do 50. let minulého století. K její demolici nedošlo kvůli statickému poškození, ale silniční dopravě. Bránu z 19. století pochopitelně tehdejší stavitelé neprojektovali s ohledem na velká nákladní auta.

„Velká technika jí nemohla projíždět. To byl hlavní důvod, proč byla 8. dubna 1959 stržena. My ji sice chceme postavit na původním místě, ale vyřešíme dopravu tak, aby se branou neprojíždělo. Komunikace povede kolem ní, obkrouží ji v takovém menším esíčku,“ vysvětluje starosta. Využije se k tomu vedlejšího ramene silnice a díky tomu, že průjezd esíčkem řidiče zbrzdí, budou do vesnice vjíždět pomaleji.

„Berounská ulice je za stávajících podmínek dlouhá rovinka, takže po ní někteří řidiči jezdí rychleji než padesátkou. Při navrhovaných úpravách se tu také změní přednosti v jízdě a doprava se tím zklidní,“ popisuje Karel Sklenička.

Kolem brány vznikne odpočinkové místo s lavičkami a stojany na kola. Projektanti na něj navrhli i sochy daňků a jelenů. S nimi obec sice zatím nepočítá, ale kdo ví, třeba se návrhem inspiruje někdo z výtvarníků při Lánském sochařském sympoziu a jeleni se tu nakonec také objeví.

Původní Lánská brána je přesně zaměřena a fotograficky zdokumentována, proto je možné postavit její věrnou repliku. Stavebním kamenem bude pochopitelně opuka a nezapomene se ani na zdobnou litinovou jelení hlavu s parožím. „Doufáme, že bránu letos stihneme postavit. Bohužel je kolem ní hodně neznámých. Největším problémem je, že pozemky, na nichž bude stát, patří Středočeskému kraji, ne obci. Kraj se k našemu záměru staví dobře, ale všichni víme, jak to s papírováním trvá. Tento pozemek měl být obecním už dávno. O převodu komunikací na obec s krajem jednáme od dokončení obchvatu. A další věc je, že bude muset dojít k přeložce asi deseti metrů plynovodu a tří metrů vodovodu a dokud k tomu nebudeme mít smlouvu o smlouvě budoucí, kterou musí schválit a podepsat Středočeský kraj, nevydají nám stavební povolení,“ popisuje starosta komplikace, které stavbu brány zdržují a možná se kvůli nim v letošním roce nestihne.

Ke stému výročí republiky také Lány vysadí společně s dalšími členskými obcemi Místní akční skupiny Svatováclavsko pět dubů. Už mají v lese vytipovánu vhodnou lokalitu.

Markéta Hartlová