Mutějovická lípa svobody roste uprostřed trojúhelníku silnic na Malé Straně (v blízkosti pomníku padlých). Vysazena byla v roce 1968 při oslavách 50. výročí vzniku Československa. Zmiňuje se o ní i obecní kronika. Při oslavách prošel vesnicí průvod s hudbou. Školáci vezli opentlenou lípu na kárce. Průvod se zastavil u pomníku padlých, kde stáli čestnou stráž vojáci z rakovnické posádky, zdejší funkcionáři u něj položili věnec a po projevech byla lípa svobody slavnostně vysazena.

Na Rakovnicku jsou zatím evidovány jen tři stromy

Neroste u vás lípa republiky?

RAKOVNICKO. Česko letos slaví sto let od vzniku republiky. K množství akcí, které se k výročí uskuteční, se se zajímavým projektem přidali i dendrologové. Významné jubileum je totiž ideální příležitostí ke zmapování lip republiky. Tedy lip, které byly v minulosti vysazeny na počest vzniku Československa. Na internetu vzniká jejich databáze a zapojit se do hledání stromů může kdokoli.

Když před pěti lety mapovala skupina odborníků významné stromy Prahy, znovuobjevila na Petříně ústřední lípu republiky, která byla vysazena 28. října 1968. „Aktéři někdejších výsadeb mě posléze vyzvali, abych se zapojil do pátrání po jubilejních lípách nejen v Praze, ale i v celém Česku v souvislosti s rokem 2018,“ přibližuje zrod myšlenky dendrolog Aleš Rudl, který je garantem projektu a webu www.lipyrepubliky.cz, na němž vzniká databáze.

Zatímco informace k památným stromům jsou díky jejich ústřednímu seznamu dobře dohledatelné, k pamětním lípám žádná podobná evidence neexistuje. To by měl nový web změnit. „Lípy republiky, nebo též lípy svobody jsou živými památníky a zároveň jedinečným symbolem připomínajícím naše národní dějiny. Podporují naši národní hrdost a svobodu. Sázení stromů při význačných událostech má u nás dlouhou a silnou tradici. Výsadby stromů posilují sounáležitost obyvatel s místem, kde žijí,“ připomínají tvůrci projektu na zmíněném webu.

Nejvíce lip se vysadilo v říjnu 1919 k prvnímu výročí vzniku republiky. Následovaly další při desátém výročí v roce 1928 a poté při padesátém výročí v roce 1968. Sázení bylo většinou spojeno s oslavami, při niž nechyběly průvody obcí, proslovy a vystoupení školáků.

Zatím největší počet lip republiky či svobody je evidován ve Středočeském kraji. V databázi má uveden pětačtyřicet stromů. Naopak nejméně jich je dosud zmapováno v Karlovarském a Zlínském kraji, a to pouze po jednom. Odhadem by jich po republice mělo růst několik tisíc, takže mapování je na samém začátku. Zádrhel bývá také v tom, že u mnohých z nich se časem zapomnělo, u jaké příležitosti byly vysazeny. Naštěstí se o nich často zmiňují obecní kroniky. Na Rakovnicku jsou zatím zaevidovány jen tři pamětní stromy. Lípa republiky v Rakovníku, která byla v Čermákových sadech vysazena 27. října 1998, dále lípa republiky v Městečku (vysazena v roce 1919) a lípa svobody v Mutějovicích (v roce 1968). Víte-li o dalších, zkontaktujte redakci Raportu, my registraci stromu zajistíme. V databázi mají své místo i lípy tisíciletí, které byly vysazeny u příležitosti nového milénia.

Webová stránka Lípy republiky ale neshromažďuje jen informace o již rostoucích stromech, snaží se motivovat obce, města či spolky, aby k letošnímu stému výročí sázely nové lípy republiky. Popisuje, jak postupovat a nabádá k jejich zapsání do evidence.

Markéta Hartlová

Lípa je reakcí na německý dub

Na prezidentské standartě, státní pečeti, vojenských uniformách a bankovkách. Tam všude můžete najít lipové ratolesti nebo listy. Lípa je českým národním stromem již 170 let.

Oficiálním národním symbolem se stala roku 1848, a to díky všeslovanskému sjezdu, na němž se sešli delegáti z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska a dalších slovanských národů – Poláci, Rusíni, Chorvaté... Na sjezdu určili lípu jako národní symbol postavený proti velkoněmeckým snahám o porobení Slovanů. Byla to reakce na frankfurtský sněm, při němž byl německým národním stromem zvolen dub. Lípu měli Češi rádi odnepaměti. Sázeli ji u svých stavení jako symbol ochrany před zlem, jejich košaté koruny jim přinášely blahodárný stín a i ochranu při šíření ničivých požárů. Lípa je navíc důležitá i pro své léčivé účinky. V České republice jsou původní jen dva druhy – lípa velkolistá a malolistá (též srdčitá). Dožívají se až 1 000 let.