Jindřiška Lásková v masopustním kostýmu. Tipnuli byste, že je veterinární lékařkou?
Hudba a léčení zvířat se u Jindřišky Láskové zjevně nevylučují
Lékařka, hudebnice a moderátorka
RAKOVNÍK. Veterinární péče a hudba jsou obory, které spolu na první pohled nijak nesouvisí. Propojit je s naprostou samozřejmostí dokázala Jindřiška Lásková. Pracuje jako veterinářka a vedle toho aktivně hraje na několik hudebních nástrojů především ve folklórním souboru Borůvky. V sobotním masopustním průvodu Domu dětí a mládeže Hajdy do peřin byla za „kecala“ a zjevně ne poprvé.
Pyžamo, župan a housle
Kdo by očekával upjatou paní doktorku, hodně by se spletl. Vzorované pyžamo, fialový župan a povislý kulich na hlavě, v jedné ruce housle se smyčcem a ve druhé mikrofon. Na zádech batoh a kolem spousta dětí, z nichž hned tři jí říkají mami.
„Hudbu miluju odmala, chodila jsem do zušky na harmoniku a později na kytaru celou základní i střední školu. Na housle jsem se naučila asi před pěti lety v Borůvkách, do té doby jsem na ně ani nesáhla. Prosazovala jsem tam harmoniku, ale neprošla, ostatní nástroje by přes ni nebyly slyšet,“ směje se Jindřiška Lásková. „V Borůvkách kontruju na housle, ale zahraju i na flétnu, klávesy, ukulele a na co je zrovna potřeba. Doma máme třeba merlin nebo dulcimer, občas si na ně vrzneme,“ jakoby nic vypočítává množství nástrojů, které zvládá. Na konzervatoř přitom ani nepomyslela, zato o studiu na veterině prý měla jasno od dětství.
Propagujeme zdejší folklór
Hudební folklórní těleso dospělých založili s přáteli před pár lety právě kvůli dětem z Borůvek. Do té doby totiž tančily na reprodukovanou hudbu. „Než pořád tahat s sebou kazeťák, je lepší živá muzika. Myslím, že to dětem usnadňuje život,“ míní veterinářka. Dospělí i děti nacvičují každý zvlášť, s Borůvčaty se sejdou až před vystoupením a sladí tanec s hudbou dohromady. „Hlavní moderátorku na masopustu už dělám léta a uvádím i naše dospělá samostatná vystoupení, třeba adventní koncerty. Hrajeme především folklórní muziku ze středních Čech, tedy z Rakovnicka, Lounska, sem tam si půjčíme něco z Plzně. Moravské či slovácké melodie od nás vůbec neuslyšíte. Chceme, aby děti poznaly zdejší folklórní tance i zvyky,“ objasňuje společné působení malých a velkých Borůvek.
Energie na rozdávání
Před nástupem na mateřskou dovolenou s posledním přírůstkem vedla v mateřském centru Paleček hudební kroužek Muzicírování. „Učila jsem ty úplně malinkaté dvou až tříleté prcky základům rytmiky. Ale to teď nestíhám, protože občas už chodím do ordinace,“ připomíná Jindřiška Lásková svoji hlavní profesi. Že také dočasně vedla malé Borůvky a v létě jezdí jako vedoucí na dětské tábory, nikoho určitě nepřekvapí.
„Všechny mé koníčky se vždycky točily kolem dětí, zvířat a muziky. Starší syn s dcerkou už se hlídají sami, odmala se všeho zúčastňují se mnou. O nejmenšího se musí někdo postarat, ale mám naštěstí skvělého muže a rodiče, i strejda s tetou vypomůžou. Je náročné skloubit všechny aktivity dohromady, ale nás to hrozně baví,“ konstatuje zjevnou pravdu Jindřiška Lásková.
Lída Faflíková
Chvála na konec
V poslední době jsem poznala několik výjimečných lidí, kteří se kromě své – s láskou konané – profese věnují ve volném čase i jiné náročné činnosti. A to dobrovolnicky a s nadšením bez ohledu na své vlastní pohodlí. Jindřiška Lásková k nim rozhodně patří. Odteď si ji namísto zeleného lékařského stejnokroje vždycky vybavím ve vlajícím fialovém županu, jak se buď ohání smyčcem anebo chrlí hlášky do mikrofonu. Do všeho jde naplno. Děti i zvířata se mají, že ji mají.
