Fotografie zachycuje jesenické náměstí v roce 1930. Tehdy mu kromě sloupu Nejsvětější trojice a kašny dominoval i pomník padlých (v popředí).
Třetím prvkem náměstí bude socha míru
Do kašny se vrátí voda
JESENICE. Zurčení vody je podle osvědčeného desatera krajinotvorby tím hlavním, co u lidí navozuje pocit klidu a harmonie. V blízkosti vody se proto nejlépe relaxuje. I když jesenickým Mírovým náměstím projíždí kvůli hlavnímu tahu na Plzeň auto za autem, mohlo by se stát místem, kam si lidé rádi chodí posedět. Město chce totiž v rámci plánované rekonstrukce náměstí vrátit vodu do kašny a vytvořit v ní malou fontánu.
„Kašna je hluboká skoro tři metry a spoustu let už je bez vody. Kvůli bezpečnosti je kolem ní navařený plůtek. Kdysi do ní byla svedena voda dřevěnými trubkami místního vodovodu a sloužila jako veřejná studna,“ říká starosta Jan Polák. Město ale nechce, aby v kašně zůstávala stojatá voda. Jeho záměrem je její cirkulace přes fontánu. Jak to technicky vyřešit už ví.
„Máme zpracovanou studii nejen na technologii s koloběhem vody, ale i celkovou úpravu kašny. Náklady jsou podle prvotních odhadů kolem 1,7 milionu korun, proto nyní hledáme cesty, jak vše zlevnit. Samozřejmě také spoléháme na dotaci,“ vysvětluje starosta.
Technologii je potřeba zabudovat přímo do kašny, proto už nebude po úpravách tak hluboká, což je však velké plus. Dekorativním prvkem, z něhož bude voda vytékat, bude jasanový pupen. „Vycházeli jsme z toho, že název Jesenice pochází od jasanu. Z pupenu poteče voda přes stylizované větve, které budou ohnuté do stejného profilu, jaký má kašna,“ popisuje navržený prvek sochař Jan Turský, jenž studii úpravy kašny zpracoval společně s kolegou.
Loni navíc na náměstí restauroval oplocení kolem sloupu Nejsvětější trojice. Tvoří ho žulové kameny a kovaný plůtek. Na jeho opravu Jesenice získala dotaci 200 tisíc korun od Středočeského kraje. Náklady byly 352 708 korun. „Celé oplocení se muselo rozebrat a udělat mu pořádný betonový základ. Poté se kameny znovu použily. Pokud je bylo potřeba vyměnit, využili jsme žulu, která nám zbyla z rekonstrukce plotu u mateřské školy. Kovář pak u kovového plůtku doplnil ozdobné kytky, které byly ulámané, a natřel ho kovářskou černí,“ popisuje Jan Polák.
Kolem sloupu byly vysázeny nízké kvetoucí trvalky a také ho město nechalo nasvítit. Žádalo i o dotaci na samotné sousoší, které je po deseti letech, kdy bylo naposledy restaurováno, opět potřeba hydrofobizovat. Ta však nevyšla.
Sloup je nejvýraznějším architektonickým prvkem Mírového náměstí. V minulosti mu sekundoval stejně dominantní pomník padlých. Po válce a vysídlení místního německého obyvatelstva byl ale stržen. Sochařská výzdoba náměstí je kvůli tomu nevyvážená. „Proto bychom chtěli na místo pomníku umístit sochu. Návrh nám zpracoval opět sochař Jan Turský,“ říká starosta. Bude představovat mír.
„Mír je nejčastěji zobrazován jako chlapecká okřídlená figura. Protože jsme v žulovém kraji, navrhl jsem monument jako dva žulové pylony, které znázorňují figuru s křídly, a stojí na kulovém vrchlíku, který představuje zeměkouli. Vše by se dalo ještě pozvednout s terénem,“ popisuje svůj záměr Jan Turský.
Markéta Hartlová
Pomník stál 20 let
Jesenické Mírové náměstí zdobil dvacet let také pomník padlých. Na třech tabulích z černého mramoru bylo napsáno třiatřicet jmen jesenických mužů, kteří padli za 1. světové války. Pomník byl vybudován v roce 1925 a na jeho zřízení se složili místní občané. Kamenická firma Pokorny ho zhotovila z krtské žuly. Slavnostní žehnání pomníku se uskutečnilo 25. 11. 1925 za účasti starosty Heinricha Kirtschla, všech městských radních, zdejších spolků, spolků z okolí a značného počtu občanů. Do pomníku byla vložena plechová schránka s listinou popisující okolnosti jeho vzniku. V roce 1945 byl zničen.
