Eliška Masáčková za svůj výkon dostala z publika i plyšového medvídka. Přiletěl na pódium zcela zaslouženě.
Jak by zněl Visací zámek, kdyby hrál Známku swingu?
Gondík za bicími a rodina Masáčkova
RAKOVNÍK. S jazzovými Vánocemi je to jako s vínem. Kvalitu ročníku poznáte podle toho, zda si na něj dokážete i po letech bez zaváhání vzpomenout. Kdo hrál na 23. Jazzových Vánocích 2017, by tak měla být pro další léta poměrně snadná otázka. Závěrečný jam session, kdy se za bicí soupravu Brass Bandu posadil Dalibor Gondík a v trumpetových sólech se střídala čtrnáctiletá Eliška Masáčková se svým taťkou, zatímco brácha Martin hrál na suzafon a vokální trio Hot Sisters nastoupilo pouze ve dvou podprsenkách, byl prostě nezapomenutelný. A co se dělo celé ty čtyři hodiny před tím, to lze na papíře vystihnout také jen horko těžko.
První účinkující dorazili do Rakovníka už ve čtyři odpoledne. Brass Band se chtěl aspoň trošku sehrát s malou Eliškou a suzafonisté Martinové Kadeřábek a Masáček potřebovali doladit dvojhlas do společného sóla. Ale i na sále kromě zvukovky probíhala regulérní generálka. „Náš bubeník s námi do Rakovníka nemohl, tak jsme na poslední chvíli sehnali Dalibora. Ten je sice hodně tvárný, ale s námi ještě nikdy nehrál, takže z některých věcí byl asi dost překvapenej,“ vysvětloval Petr Kroutil, kapelník Original Vintage Orchestra.
Po pravdě řečeno, dosti překvapeni byli o pár hodin později i samotní diváci. Kdo slyšel Original Vintage Orchestra poprvé, mohl utrpět dokonce i šok. Ale zkusme to vzít od zahájení večera. To v posledních letech obstarávají děcka z kapely Grippeds ZUŠ Rakovník a dělají to skvěle. Ani letos jim nebylo zatěžko postavit na předsálí KC aparaturu pro těleso čítající dvaadvacet členů. Ve slavnostních úborech pak přednesli část svého vymazleného repertoáru a Standa Brabec předal svým svěřencům i ocenění Středočeského kraje za reprezentaci v celostátním kole soutěže dětských orchestrů.
Krátce po 20. hodině rozehrál svůj set na hlavním pódiu domácí Brass Band. První vtípek večera na sebe nenechal dlouho čekat. Nový trumpetista BBR Martin Masáček se po chvíli obrátil na kapelníka a zašeptal mu cosi do ucha, načež odešel do zákulisí. „Hraje pak ještě s Kroutilem a prý si teď musí ještě něco doladit. Ale prý tu má někde na sále mladší ségru, ta za něj může zaskočit,“ tlumočil na oko konsternován Sláva Vaic. Na pódium pak skutečně nakráčela subtilní dívenka a zahrála se starými brachy Procházku (Just a Closer) a Včas a litr (Just a Little) včetně povedených sólíček. Na druhou píseň si pak pozvala na podium opět svého bratra, tentokrát však se suzafonem. „Chtěla bych si zahrát s bráchou, on už si se mnou doma moc nehraje,“ vysvětlila publiku své vánoční přání. Brass Band tak poprvé v historii zadul se dvěma basovými nástroji a znělo to skutečně monumentálně.
Po krátké přestavbě nastoupili na pódium členové Original Vintage Orchestra. Těleso působí na první pohled velmi distingovaně jako třeba Melody Makers Ondřeje Havelky. Také úvodní část koncertu se nesla na vlnách starého swingu. Ale pak se najednou play list obrátil k současným melodiím a doplnily ho hity Xindla X, Kabátů, Visacího zámku (Známka swingu), Pražského výběru či Michaela Jaksona. Petr Kroutil se u toho nepřestával tvářit jako R. A. Dvorský v dobách největší slávy a kapela nevystoupila ani na vteřinu ze swingového stylu třicátých let minulého století. Kroutilovi ve zpěvu sekundovalo skvělé, pohledné a dosti divoké trio Hot Sisters a v několika písních i afroameričan Chuck Wansley.
Na závěrečný jam session pak dorazil kapelník OVO mimo jiné i s trumpetistou Jiřím Masáčkem, ten se postavil vedle své dcery Elišky a syn Martin si nechal na hřbetě suzafon, takže hrála celá rodina. A když za bicí usedl Dalibor Gondík a do toho přitančily již napůl převlečené Hot Sisters, publikum prožívalo pravý jazzový orgasmus.
Pavel Sklenička
