„Reformátor na Krakovec patří,“ říká starosta

Mistr Jan Hus, ležící, sedící

KRAKOVEC. Od středy 6. července má obec Krakovec nové turistické portfolio. Vedle zříceniny hradu je jím socha středověkého myslitele, reformátora a katolického kněze Jana Husa. V roce 1415 se Krakovec stal na pár měsíců místem jeho posledního pobytu v Čechách. Odtud mistr Jan putoval na koncil do německé Kostnice. Když neobhájil svoje názory, byl z rozhodnutí vlastní církve upálen na hranici jako kacíř.

Po zádech

Rakovnický jeřábník Josef Dašek má už od sobotního rána plné ruce práce. Husova socha z hořického pískovce váží sice „pouhé“ 2,5 tuny, ale místo, kde má být usazena, je příliš vzdálené i ze dvorku krakoveckého starosty Petra Jelínka. Jiné místo pro těžkotonážní jeřáb se poblíž jižního svahu Krakovce nenašlo.

Výložník jeřábu musí být prodloužen speciálním nástavcem, ale ani to nestačí. Nakonec je socha reformátora povalena na záda a za pomoci „hupcuku“ po fošnách dopravena na základovou desku. Mezi těmi, kdo si nenechají dramatické okamžiky ujít, je i náměstek středočeského hejtmana Marcel Chládek. Připomeňme, že kraj je hlavním investorem celého projektu a za Husovu sochu zaplatil více než milion korun.

„Nápad vznikl v hlavě pana hejtmana, když se odhalovala jezdecká socha T. G. Masaryka na Lánech. Bavili jsme se o dalších osobnostech tohoto regionu a přišla řeč na Krakovec a Jana Husa,“ přibližuje Chládek prvotní impuls. Od něj byl krůček k vyhlášení sochařské soutěže. Z modelů „nejkrásnějšího“ reformátora vybírá i laická veřejnost. Konečné slovo má odborná porota, vybírá sedícího Husa od akademického sochaře Milana Váchy.

„K Husovi jsem si postupně získal niterný vztah. Rozhodně jsem ho nechtěl zachytit v heroické formě s rukama nad hlavou. Tak jej známe z devatenáctého století, kde mělo takové ztvárnění svůj význam. Jsem přesvědčen, že Jan Hus byl při pobytu na Krakovci člověkem hloubavým, uzavíral se do sebe, přemýšlel o svém problému a o tom, co ho čeká,“ vysvětluje před napnutím lan jeřábu sochař.

Milan Vácha se dílu snažil vtisknout především realistickou Husovu podobu. Podle historických pramenů to nebyl vysoký muž s plnovousem, jak ho známe z filmů, ale spíš menší obtloustlý chlapík.

Přilákat turisty

Během slavnostního odhalení v rámci krakovecké pouti je patrné, že socha kněze přinese řadu kontroverzních názorů. Ať se podoby týče, velikosti sochy, jejího umístění i přístupnosti místa. O to ale podle Marcela Chládka zase tolik nejde. „Myslíme, že milionová investice především podpoří turistický ruch i podnikání v této části regionu. Časem se několikanásobně vrátí,“ uvažuje zástupce kraje.

Podobný názor má i starosta obce Petr Jelínek. „Jsem přesvědčen, že socha Jana Husa na Krakovec patří. Když se o projektu před rokem a půl začalo hovořit, moc jsem tomu nevěřil. Dnes tu socha stojí a jednoznačný dík za to patří Středočeskému kraji,“ říká starosta. Že bude kamenný myslitel lidi na Krakovec přitahovat lze odhadnout již dnes. Takový počet návštěvníků, jaký měla letošní pouť, místní starousedlíci nepamatují.

Sláva Vaic